Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch

Znovuobjevené Krušnohoří

Co se Vám vybaví, když vyslovíte název Krušné hory? Nezajímavý plochý bezlesý horský hřeben? Zdevastované pohoří průmyslovou výrobou v Podkrušnohoří? Mrtvý les či rozpadající se šedé domy? Pokud máte podobné asociace, tak vězte, že takto vypadalo Krušnohoří v dobách komunismu, kdy krajina, architektura a příroda neměly pro státní systém žádnou hodnotu. Možná Vás proto překvapí, když pro dnešní Krušnohoří použijeme spíše označení malebná horská obydlená krajina. Ve stínu Krkonoš, Šumavy a dalších krásných pohoří zde totiž během devadesátých let vznikl unikátní horský kout plný života. Zveme Vás tedy na prohlídku výstavy Znovuobjevené Krušnohoří, která Vás možná překvapí a zároveň inspiruje k návštěvě těchto opomíjených končin České republiky.

(Ne)dostupnost horských vrcholů

Kdybychom si měli představit, jakou auru kolem sebe nejvyšší hory českých pohoří vytvářejí, mohli bychom ji pojmenovat jako „uctivou nedostupnost". Člověk se musí trmácet, aby vystoupil na Sněžku, Králický Sněžník, Plechý či Lysou horu. Přesně si vybavíme, kolikrát a s kým jsme na vrcholu takové hory stáli. Většinou nás na takových vrcholcích nečeká žádné luxusní turistické zařízení. Hora nás rychle odhání zpátky dolů. Udržuje odstup. Existují ale i jiné vrcholy. Snadno dostupné i pro ty, kdo zrovna nejsou fyzicky nejzdatnější, a zároveň jsou turisticky velmi dobře zabezpečené. Jsou tolerantním a vlídným kompromisem, který ocení každý. Může si zde dát dostaveníčko i děda s vnukem.

Krušnohorské geografické speciality

Osada HřebečnáPřesně takové zážitky Vám nabídnou Krušné hory. Táhnou se od Nakléřova u Děčína až po Luby u Chebu v celkové délce 140 kilometrů. Představují nejkompaktnější a nejdelší hraniční obranný val Česka. Jejich relativně plochý hřeben nejenže dnes umožňuje pohodlnou turistiku s krásnými výhledy, ale také život v nadmořské výšce od 700 do 1000 m.n.m. Tím jsou Krušné hory pověstné. Do roku 1945 se o nich říkalo, že to jsou nejobydlenější hory Evropy. Důvodem bylo i nerostné bohatství, kvůli kterému sem přišlo mnoho horníků a dělníků.V naší republice neexistuje jiný region, kde by v tak vysoké nadmořské výšce žilo tolik stálých obyvatel. A navíc je to jediné pohoří v ČR bez velkoplošné ekologické ochrany (CHKO, Národní park). Tato fakta tak činí do budoucna z Krušných hor vzor spontánního soužití člověka a horské přírody. Obdobné je to i se saskou stranou Krušnohoří. I zde bydlí na hřebenech hor a v jejich odloučených severozápadních svazích v mnoha obcích stálé obyvatelstvo. Ubytovat se tu můžete přímo na hřebeni hor a jeho nejvyšších vrcholcích. Nejvyšším bodem Krušnohoří, který shrnuje všechna jeho specifika a výhody, je Klínovec u Božího Daru (1243 m. n. m.). Byl tady proto, aby lázeňští hosté mohli na jeho prosluněném temeni pookřát, opálit se, dát si kávu, najíst se a zalyžovat si. V polovině devatenáctého století byla až na jeho vrchol vybudována zpevněná silnice, která vedla až k vyhlídkové věži. Klínovec tu byl i proto, aby díky své dostupnosti mohl široko daleko vyprávět o zdejším lidu, jeho radostech i strastech. V roce 1908 zde byla postavena výstavní síň, která hostila kulturní aktivity místních turistických a dalších spolků.

Klínovec - Olymp severozápadu

Klínovec od OberwiesenthaluMáme-li určit nějaké místo, které hrálo v minulosti roli turistického i kulturního Olympu severozápadních Čech, byl jím právě Klínovec. Nejbližší stejně vysoká hora byla až Ostrý na Šumavě a Lysá hora v Krkonoších. Tyto vrcholy ale zdaleka nenabízely tolik kulturních lákadel. Výjimečnost Klínovce se projevila i v architektonickém, urbanistickém a uměleckém ztvárnění místa. Krušné hory byly vždy dopravně dostupnější než jakékoliv jiné české hory. Měly sice daleko k tichu šumavských hvozdů, ale nebyly o nic ošklivější. Krušné hory byly opravdovým příkladem soužití člověka a přírody.

Fichtelberg - symbol saského Krušnohoří

Klínovec měl na saské straně hor svého bratra, se kterým často a rád soupeřil. Fichtelberg se vypínal hned naproti němu za obcí Háj, Loučná a Kurort Oberwiesenthal. Na Klínovci stála dříve rozhledna a hotel, na Fichtelberg zase vedla nejstarší lanová kabinková dráha v Německu. Oba bratři tak pomocí turistických spolků soupeřili o prvenství v Krušnohoří a zároveň udávali rytmus a náboj rozvoji těchto pohraničních hor.

Neklidná hladina česko-německého soužití

Nebezpečné ohlédnutíSpolupráce obchodní, spolková i kulturní mezi českou a saskou stranou byla velmi bohatá a pestrá. Jistě k tomu přispěl i fakt, že na obou stranách hranice se do roku 1945 mluvilo německy. S rozpoutáním nacionální nenávisti v Evropě ve třicátých letech 20. století se však poklid a rázovitost zdejších lidí změnil v nenávist vůči Československu anebo minimálně v nedůvěru v tento stát. Důvodem byla hluboká chudoba zdejšího lidu, liknavost pražské vlády s ní něco dělat a blízkost propagandistických vysílaček hitlerovského Německa. Z dlouhodobého hlediska začaly ve třicátých letech v Krušnohoří vlny nejistoty, diskontinuity a drastických změn. Válka, ztráta domorodého obyvatelstva po roce 1945, rabování uranu v okolí Jáchymova, rozpad domovního fondu, zánik obcí, osad a samot, ekologická devastace Krušnohoří. Všechny tyto události se jako vlny tsunami prohnaly Krušnými horami a leckde zanechali spoušť. S ozvuky těchto vln se potýkáme dodnes a snažíme se, aby se zdejší hladina uklidnila a aby se z ní stalo opět pouze zrcadlo života místních lidí a jejich kultury.

Nejvýše položené parkoviště a ruina v České republice

Spolu s celým hřebenem hor chřadnul i jejich symbol - Klínovec. Stále více se z něj stávalo nejvýše položené parkoviště v ČR a zároveň ruina. Až do roku 2003 zde alespoň fungoval bufet pro lyžaře a běžkaře. Od tohoto roku je celý objekt uzavřen a čeká na nákladnou rekonstrukci. Během devadesátých let se všichni majitelé k hotelu chovali macešsky a nebylo do něj investováno. Nikoho nezajímal unikátní kožený kazetový strop v sále hotelu se znaky všech obcí a měst pod Klínovcem. Stejně tak nefungoval výstavní pavilón, který byl postaven kvůli společné krušnohorské výstavě u příležitosti šedesáti let panování Franze Josefa II. - patrona Klínovce - v roce 1908. Stala se z něj hotelová jídelna. Teprve v létě roku 2005 se prostory výstavního pavilónu otevřely pro veřejnost a před ním stojí i malý kiosek s občerstvením. V létě jste si zde mohli prohlédnout výstavu o Horním Hradu. Od června do září roku 2006 zde budete mít možnost vidět i tuto výstavu.

Proměny Fichtelbergu

I bratr Klínovce zažil nemalou změnu. V roce 1963 celý objekt horského hotelu Fichtelberghaus vyhořel. Obec Kurort Oberwiesenthal vyhlásila výběrové řízení na stavbu nového objektu. Ačkoliv konkurz vyhrála stavba obdobná libereckému Ješťědu, tak nakonec byl zrealizován až třetí projekt v soutěžním pořadí. Fichtelberg se nechtěl ‚opičit" po Ještědu a také na tento projekt nebylo dostatek peněz. Vrchol Fichtelbergu tak hostil stavbu, která jako by vypadla z katalogu socialistického realismu. V výšce 1213 metrů na mořem tak stál objekt, který vypadal spíše jako samoobsluha s komínem než jako horský hotel. Místnosti bylo opravdu dimenzovány spíše pro obchody, takže v zimních měsících je ani nebylo možné vytopit. Tento architektonický, pro Fichtelberg nedůstojný, omyl byl naštěstí po roce 1990 rychle zrekonstruován do historizující podoby. Dnes již má nejvyšší hora Saska zpět svoji chloubu a poetičnost.

Krušnohoří - ekologický sirotek

Elektrárna Prunéřov na místě obce PrunéřovOd sedmdesátých let 20. století mohli turisté z Klínovce a Fichtelbergu přihlížet stavbě mnoha komínů v podkrušnohorské hnědouhelné pánvi, likvidaci obcí a měst a rabování zásob uhlí, které přišlo na řadu po vyjmutí uranu z jádra Krušných hor. Bylo brzy jasné, že dým, který továrny produkovaly, zabíjí veškerý lesní porost Krušných hor. Od této chvíle byla jakákoliv přírodní a krajinná ochrana těchto hor iluzí. Nikdo by nedokázal ochránit Krušné hory od drastického znečištění. Lesy na východ od Klínovce rychle odumřely a sám Klínovec se stal zdí, která chránila západní část Krušných hor od smrtelných zplodin.Jak vypráví paní Brigitte Roscher z Kurort Oberwiesenthalu (která se narodila přímo na Fichtelbergu v meteorologické stanici), když zavanul vítr z Čech, naleptaly kyselé zplodiny skla meteorologické stanice natolik, že je již nešlo vyčistit. Co teprve musely provést se stromy a ptáky? A tak se stalo, že celé Krušné hory jsou jediným pohraničním pohořím České republiky, které nemá žádnou plošnou ekologickou ochranu. Nemají ji proto, protože v době, kdy byla navrhována velkoplošná chráněná území ČSSR (přibližně před dvaceti lety), byly Krušné hory velmi poškozeny a v mnoha ohledech nedosahovaly limitů pro takovou ochranu. Druhým důvodem je fakt, že Podkrušnohoří je natolik průmyslové, že tyto hory nelze účinně ochránit, aniž by musely být elektrárny, povrchové doly a chemičky zavřeny. To by ale byla pro region s dvacetiprocentní nezaměstnaností obrovská rána. Krušné hory jsou tak v jedinečném, ale zároveň nezáviděníhodném postavení. Nabízejí krásné krajinné horské lokality, které nejsou pod žádnou stavební a investorskou regulací. A proto řeší dnes např. radnice v Oseku problém, jak území bývalých obcí na jižní stráni Krušných hor v rámci jejich katastru účinně ochránit před útokem nemístního podnikatelského baroka, holandských disney vesniček a dalších náletových pseudoarchitektur. S tímto problémem Šumava bojovat nemusí.Chrání jí Národní park a CHKO.

Jizvy na saského Krušnohoří

Ekologickou devastací ze zplodin které chrlily elektrárny v severních Čechách byl poškozen pouze hřeben hor, který je většinově český. Saské stráně hor tak zůstaly víceméně nepoškozeny. Jediné jizvy v krajině způsobila těžba uranu a socialistická výstavba. V saském Krušnohoří bylo nejvíce zdevastováno okolí Johanngeorgenstadtu a Erlabrunnu. Zde se totiž sovětským expertům podařilo nalézt uran. Zvláště likvidace Johanngeorgenstadtu však dala práci mnoha lidem a tak se počet obyvatel města po dobu těžby zmnohonásobil. Po roce 1990 postihlo saské Krušnohoří velký úbytek obyvatelstva. V Johanngeorgenstadtu žilo do roku 1989 až 50 000 lidí a dnes jich zde zůstává pouhých 8 000. Ačkoliv je tato strana hor nepoměrně více opečovávaná - bylo to dlouhou dobu nejvyšší pohoří NDR - život je zde stejně krušný jako na české straně. Zavírají se školy, továrny a lidé odcházejí do měst. Stále se také uvažuje jestli z celého saského Krušnohoří nevytvořit chráněnou krajinnou oblast. Ekonomický rozvoj a demografická stabilita bude ale pro budoucnost Krušných hor i zde důležitější.

Vydejte se s knihou do Krušných hor.

Nádherné jezero u Mysliven na hřebeni Krušných horJestli Vás tato výstava překvapila a Vy byste rádi navštívili Krušné hory osobně, máme pro Vás jeden tip. Pořiďte si knihu Znovuobjevené Krušnohoří a vydejte se s ní do lesů a strání Krušnohoří. Knížka Vám pomůže poznat toto pohoří a provede Vás mnoha živoucími i zaniklými lokalitami, které k tomuto pohoří bytostně patří. Pokud byste se ale sami chtěli seznámit s místem, kde můžete komunikovat s duchy hor, jedno takové Vám můžeme doporučit. Posadíte-li se v tichosti na toto místo a zaposloucháte se do řeči místa, jistě budou vaše kroky brzy doprovázeny zástupy dávných průvodců, kteří vám zodpoví každou otázku. Když budete mít v ruce i knihu Znovuobjevené Krušnohoří, můžete si číst, prohlížet a všechny tyto poznatky porovnávat s Vašimi vlastními dojmy z centrálního Krušnohoří, které z tohoto místa máte jako na dlani. Já tomuto místu říkám Srdce hor. Nalézá se uprostřed pastvin Ryžovny. Roste zde roztodivná směsice stromů. Sešly se zde stromy z podhůří, jižních i severních strání a také z hřebenů. Skalky a kameny zde poskytují posezení pro všechny příchozí. Jednou je to tmavý čedič, jindy břidlicová drť. Anebo můžete ulehnout do jemného mechu. Borůvky vám dodají drobné pohoštění během návštěvy. Jeřabiny dávají místu barvu. Uvidíte odsud vše podstatné pro Krušné hory. Sídlí zde i krušnohorský březový skřítek. Bohužel vichřice z 29. 7. 2005 mu ulomila nos. Podle tohoto znamení jej lehce poznáte.

Všichni tvorové Krušných hor Vám přejí krásný pobyt.

Diskuse

Vložit nový příspěvek

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTEREG IIIA