Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch

Karel Lím - propagátor Krušných hor na začátku 20. století a jeho prorocká slova....

Trochu archaickým, ale krásným českým jazykem zval do Krušných hor – poznáme, že mnohé je dosud aktuální!

„Každý obrázek stromů sněhem obalených z Krkonoš nebo ze Šumavy může býti podepsán jménem některého zdejšího horského místa; tak velkolepé jsou tu zimní krásy a i letními krásami přírodními se Krušné hory vyrovnají ostatním našim okrajním horstvům. Kdo byl na Šumavě, pocítil dumavost jejich hvozdů, na Krkonoších seznal tísnivou obrovitost plání, ale v Krušných horách se strání a z údolí line se bujarý život, tak rušný, jako život lidu dole pod horami. Nejsou dosud tak navštěvovány jako Krkonoše nebo Šumava, z návštěvníků dosud převládají Němci a budou ještě dlouho ve většině, než u našich lidí domácích se vyvine více smyslu pro turistiku a nežli dnešní turisti čeští si navyknou i sem zajížděti. Představa uhelných šachet, dýmu a černého prachu, která je s pojmem Krušných hor u mnohých těsně spojena, zradí neprávem mnoho našich krajanů z českého vnitrozemí od cesty do našich hor.
Kdo byl na Šumavě, pocítil dumavost jejich hvozdů, na Krkonoších seznal tísnivou obrovitost plání, ale v Krušných horách se strání a z údolí line se bujarý život, tak rušný, jako život lidu dole pod horami. Krušné hory jsou veselé, rozjařující! Horský vzduch je tu čistý a lehký, ani nemocní plícemi nepociťují drsnosti podnebí. Cholery prý v osadách na hřebeni ještě nebylo...“

a dále si povzdechl:
„My Češi máme již v každém pohoří několik rozhleden a chat, jenom Krušné hory jsou zanedbávány….
do Nového Města a Moldavy přijíždívá i přes 1000 lyžařů, na něž při vystupování z vlaku jest krásný pohled, protože vypadají jako husitské vojsko se sudlicemi. Letos byl již mezi nimi veliký přírůstek Čechů, kteří musí plniti německé hostince. V příští zimě bude českých lyžařů mnohem více a jest tedy nezbytně potřebí, aby měli svůj útulek a české středisko ve vlastní chatě na Bouřňáku.
V tato místa bude v zimě jezdit půl Prahy, až jenom někteří zkusí, jak příhodný a krásný terén tu je“.

Ve svém vlasteneckém nadšení učinil v Krušných horách několik prvenství - učitelé byli vždy solí národa.
1. Stal se prvním českým lyžařem v Krušných horách. V moldavské Kapse obul jako první Čech lyže v roce 1899. Jako menšinový učitel nastoupil do nedalekého městečka Hrob v r. 1894, ve svých 19 letech.
2. Dal český název Bouřňák kopci Stűrmer (869 m). Název musel dlouho obhajovat před českými zeměpisci, kterým se zdál příliš pejorativní. Na starších mapách ještě najdeme název „Bouřlivý“.
3. Stal se funkcionářem Klubu Československých turistů. Ve 20 letech byl předsedou turistické Krušnohorské župy, se sídlem v Duchcově, kde se stal řídícím učitelem.
4. Inicioval stavbu první české chaty v Krušných horách. Základní kámen byl položen v srpnu r. 1928. K tomu, aby chata mohla být slavnostně otevřena 8. 6. 1930, musel Karel Lím překonat řadu překážek.
5. Propagoval turistiku v Krušných horách, kam vodil výpravy, spravoval turistickou ubytovnu v Duchcově, prováděl první české turistické značení atd.
6. Publikoval, psal a vydával průvodce, plánky a mapy, které sám kreslil. Psal články o turistice do různých novin a časopisů. Ve stáří trpěl okolní devastací, zejména Duchcova.

Karel Lím se narodil 6. 10. 1875 v Zeměchách u Loun, kde je také pohřben.
Zemřel 20. 9. 1958 v Duchcově. V roce 2008 tedy vzpomeneme 50. výročí od jeho úmrtí.
Dožil se téměř 83 let, na jeho milovaný Bouřňák prý vystoupil 2000 x, (lehce odhadneme, že v průměru 33 x za rok); na kopec vystoupil ještě při oslavě svých 80. narozenin.

Konference Klubu českých turistů v Pardubicích dne 31. března 2007 schválila, aby Karel Lím byl uveden do síně slávy české turistiky, po bok takových velikánů, jako jsou Vojta Náprtek, Guth-Jarkovský.

S použitím vlastního archivu a materiálů pana Pavla Koukala z Duchcova, který si ještě pamatuje vysokou postavu učitele Karla Líma zpracoval Václav Novotný, kronikář Litvínova.
Pavel Koukal, bývalý zaměstnanec NPÚ v Ústí n. L. mj. v r. 1975 inicioval odhalení busty K. Líma a pojmenování chaty na Bouřňáku jeho jménem.

Diskuse

[1]  Zdeněk Štrupl, mail

Dobrý den, jsem potěšen, že se našli další lidé, kteří chtějí poukázat na krásnou přírodu a pohnutou historii Krušných hor. Já sám neustále objevuji nesmírně zajímavá místa, kde lze nalézt stopy staré i několik století. Jsem určitě jen na začátku, ale rozhodně to stojí za to!! Již můj nevlastní děda (p. Vostrý z Vejprt) mi vyprávěl zajímavé příběhy a popisy našich hor. Dokonce tvrdil, že na začátku 20. století tyto hory byly proslulé daleko za našimi společnými hranicemi (?)s Německem. Poukazoval při tom na něco co jiným horám - nechci říci chybělo, ale jistě bylo na nich jiné (podobně jak lze číst na začátku tohoto článku). Krušné hory byly a jsou malebné, barvité a živočišné, ve své rozlehlosti na mnohých místech dokážou vždy upoutat oko pozorovatele na neuvěřitelné detaily a drobné/velké krásy jednotlivých míst. Pokud budete pořádat nějakou zajímavou turistickou akci, či jiný počin ve prospěch Krušných hor, rád bych byl informován. S přáním mnoha dalších objevů krás Krušných hor se loučím. Zdeněk Štrupl

[2]  Vladimír Zikmund, mail

Karel Lím byl mým učitelem ve škole v Běhánkách (Dubí) u Teplic v r.1931-3. Mám na něj skvělé vzpomínky, Jeho syn (jméno ?) byl mým spolužákem (Nar. 1925)Chodili jsme spolu - my tři na vycházky do hor. Učitel měl revolver a občas i střílel do lesa. Bouřňák byl častým cílem výletů naší rodiny. Potom jsme se odstěhovali do Lomu, na trase Dlouhá Louka - Nové Město a pod. jsme jezdívali na lyžích. VZ

Vložit nový příspěvek

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTEREG IIIA