Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch

Informace o projektu Velké a malé příběhy osidlování Karlovarského kraje v MF DNES

Studenti zmapují historii kraje

Projekt za kořeny minulosti chce přiblížit poválečné osidlování pohraničí na příbězích rodin

Karlovarský kraj - Odkud přišli lidé, kteří v kraji žili a žijí? Jaké byly osudy jejich rodičů a prarodičů? Jak probíhalo poválečné osidlování zdejšího pohraničí?

Odpovědi na otázky přinese projekt, který v Karlovarském kraji jako prvním místě republiky chce uskutečnit občanské sdružení Antikomplex. To se dlouhodobě věnuje tématu česko-německého pohraničí, jeho předválečnému, poválečnému a současnému vývoji.

„Projekt se zatím jmenuje Za kořeny minulosti aneb Velké malé příběhy Karlovarského kraje. Vychází z metodiky orální historie, která je teď velmi moderní a příběhy osidlování budou zpracovávat - za odborného vedení - žáci a studenti zdejších základních škol a gymnázií,“ vysvětluje Petr Mikšíček z Antikomplexu.

Demografická událost Sám se problematikou Sudet a pohraničí zabývá řadu let a má za sebou na toto téma několik knih a výstav. S projektem Znovuobjevené Krušnohoří se stal vítězem ankety Kulturní událost roku 2006, kterou uspořádala karlovarská redakce MF DNES. „Poválečné osidlování pohraničí byla největší demografická událost na našem území. Po roce 1945 šel každý čtvrtý člověk do pohraničí, takže vlastně v každé zdejší rodině jsou na to nějaké vzpomínky a příběhy. A toto osidlování je nedoceněné projektové téma v tom smyslu, aby jej zpracovávali studenti,“ říká Mikšíček.

Projekt nejenže pomůže zpracovat zdejší historii a jeho výsledky se tak stanou přínosem pro společnost, ale současně je pro žáky a studenty obohacením výuky dějepisu a základů společenských věd.

Projekt sestává z několika klíčových aktivit - rodokmen, migrační cesta, příběhy pamětníků, příběhy předmětů, které se v rodinách vyskytují a k nimž se váže historie rodiny, a vzpomínky vázané k určitým událostem. Zpracovávání každé oblasti by mělo zabrat dva měsíce, celý projekt pak dětem zabere celý příští školní rok. Na jeho konci budou internetové stránky se zpracovanými rodokmeny konkrétních rodin, migrační mapa, výstava a publikace. Tyto výsledky se budou zpracovávat a připravovat na podzim 2010. „Migrační mapa bude mapa republiky s vyznačeným Karlovarským krajem, do něhož povedou různé cestičky. Každá půjde rozkliknout a zobrazí se tam informace o konkrétní rodině a jejím příběhu. Člověk bude moci sledovat, proč lidé sem do kraje přišli, o co přišli, co získali, jak se s krajem sžívali. Každá cesta může být doplněna audio a videonahrávkami,“ přibližuje autor.

Děti, které se projektu zúčastní, se naučí zpracovat svůj rodokmen, získávat informace z rozhovorů a zpracovávat je. Partnerem projektu je Karlovarské muzeum a jeho odborní lektoři, kteří budou zpracovávat databázi událostí z kraje a současně vytvoří listinu pamětníků. Ty pak budou studenti zpovídat. Dalšími partnery jsou Ústav pro studium totalitních režimů a občanské sdružení Post Bellum.

„Jejich hlavní náplní je pořad Příběhy 20. století na Radiožurnálu. Navštěvují pamětníky k jednotlivým tématům, mají velkou databázi pamětníků a žáky budou připravovat po metodické stránce - na co si při rozhovorech dát pozor, jak respondenty směrovat, jak se ptát. Nejlepší příběhy a rozhovory pak v rozhlasovém pořadu uveřejní,“ pokračuje Mikšíček.

Ten věří, že se na záležitost podaří získat evropské peníze, z programu na modernizaci počátečního vzdělávání. Počítá i s tím, že projekt postupně sdružení zorganizuje i v dalších pohraničních oblastech republiky. „Tady začínáme, protože tu máme hodně kontaktů a je mi to tu nejbližší.“

Diskuse

[1]  Linus Vrba , mail

Všiml jsem si "připravované projekty" až dnes 6.9.2009, teda více než rok poté, co byl dán na webovou stránku. Platí to ještě? Mám myslím dost materiálu. Prosím o odpověd - L. Vrba

Vložit nový příspěvek

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTEREG IIIA