Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch

Zachraňme unikátní horskou krajinu luk na Moldavě!

Rychlé peníze, které obce z provozu větrných elektráren získají, musí být pod trvalým dohledem občanů, jinak se může stát, že skončí v kapsách těch, kteří jejich stavbu navzdory vůli občanů prosazují. Taková místa již brzy poznáme podle nových trsů větrných elektráren a budeme moci sledovat, zda a jak tyto peníze pomohu rozvoji obcí. Razantní „Ne“ tomuto byznysu by mělo být konečným „Ne“, a nikoli důvodem pochybných machinací s přihlašováním nových dočasných obyvatel obce, kteří pak zvolí jiné zastupitelstvo. Tento přístup jen ničí zbytky společenského a spolkového dění a z života obce zůstane jenom hospoda plná zmaru, alkoholu a letargie. Pokud se ovšem ukáže, že peníze od provozovatelů větrných elektráren obcím přinesly novou prosperitu a zvýšení kvality služeb, velmi rád své názory přehodnotím.
„Rychlé peníze“ však nejsou jen dnešní drogou obecních rozpočtů. Obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje jsou na ně do značné míry zvyklí. Už více než sto let lákají továrny, a hlavně doly do těchto krajů lidi bez stabilní existence. Tito pracovníci zde dostávali velmi vysoké platy. Díky své nezakotvenosti v regionu se naučili hodně utrácet a jejich život by se dal nazvat bohémským či zbohatlickým. Nebyli vedeni ke střídmosti, šetrnosti a zhodnocování vlastního majetku. Slavné jsou například historky z Jáchymova, jak zdejší horníci jezdili na společenské akce do Karlových Varů: v prvním taxíku jelo sako, ve druhém klobouk, ve třetím lahev a teprve ve čtvrtém sám jejich majitel.

Diskuse

[1]  Eva, mail

A nejde jen o krásnou krajinu pro nás lidi, žijí tu i jiní tvorové. Zdejší nádherná příroda by dokonce mohla ovlivnit smysl pro přirozenou krásu našich dětí a třeba i pomoci najít kořeny,které občas některý nešťastník ztratil.Smůla je, že lidé, pro které jde pouze o investici nejspíš nikdy v životě po některé z těch kouzelných klikatých cestiček ani nešli.Takže vůbec nechápou, o čem je řeč. Připomíná mi to názor jakéhosi radního, který o jednom lese prohlásil, že je to tak pěkné místo, že je škoda, aby tam byl les.Takže stavba větrníků v místě, kam ten člověk v životě nepřijde, rozhodně pro investora není ( bohužel) problém.

[2]  Gin von Fernet, mail

Jak tak pozoruji dění v Krušných horách, tak je to přesně o tom, komu co spadne do kapsy. Vždy se to zamaskuje nějakou rádoby prospěšností pro obec, ale v konečném důsledku je to vždy o tom rychle přijít k jistým penězům. Zaangažuje se do toho zastupitelstvo potažmo starosta a už to jede... myslím, že nejlepším příkladem, ikdyž zatím s relativně dobrým koncem je městečko sponzorující tyto stránky. V konečném důsledku příjde doba, kdy se všichni chytí za hlavu a zjistí, že obec přišla o potenciál cestovního ruchu, v některých případech klesne cena nemovitostí (kdo by si koupil chalupu, když za kopcem má hučící větrník)atd.. Nakonec potrženo sečteno na tom vydělá pouze investor a ten zaangažovaný starosta, či zastupitel.

[3]  Jiří Málek, mail

Navrhuji vyvolat velkou petiční akci, milovníků Šumavy je veliké množství. Ideální by byla petice v elektronické podobě, tak jak ji před nedávnem zorganizovala Horní Blatná. Pouze nevím, zda by měla platnost dle zákona. Asi by to nevadilo, protože petice stejně nejsou závazné a většinou jsou ignorovány, ale minimálně by se na veřejnost a do sdělovacích prostředků dostalo, kolik lidí s tímto nápadem nesouhlasí.

[4]  Jiří Málek, mail

Omlouvám se, samozřejmě Moldava je v Krušných Horách. Protože jsem byl týden předtím na Šumavě, tak mi tam Šumava automaticky naskočila. Ale jinak si myslím, že s tou peticí by se to mohlo zkusit.

[5]  Petr Mikšíček, mail

AD Moldava: Nejsem žádný fanatik, ale vnímám problematiku větrných elektráren jako fotograf, který mapuje krásná místa s potenciálem k rozvoji a také jako kulturolog, sociolog. Dopad peněz z větrníků má právě na societu, pokud se na nich opravdu neshodne kvalifikovaná většina, drastický účinek. Dochází k rozpadu "sociálního smíru" mezi místními a rekrenty, které je ve většině obcí silným parnterstvím. Zamysleme se nad tím. Jako fotograf mohu říci, že např. fotografii na titulní straně bych s větrníky rozhodně nefotografoval.

[6]  V.Pihera, mail

Ukazuje se jako zásadní, že v oblasti nejcenějších partií Krušných hor nebyla dosud zřízana celistvá chráněná přírodní oblast. Ostatně taková procházka po Božím Daru jednoznačně ukazuje, že společnost u nás ještě nedospěla k odpovídajícímu vztahu ke svému okolí a kultuře. VPI

[7]  Jaroslav Sečanský, mail

Myslím že diskuze k tomuto tématu by měla být hlubší. Naprosto souhlasím s tím, že tento projekt je umístěn na nešťastné místo a v podobě v jaké byl navržen by rozhodně nebyl přínosem. Na straně druhé se mě příčí představa že by Krušné hory měly být jakýmsi zakonzervovaným skanzenem. Turistický ruch tuto část Krušných hor neuživí. Stačí si prohlédnout inzerci realit kolik hotelů a restaurací je v okolí na prodej. A také jak dlouho. Pokud nebude místním obyvatelům umožněna ekonomická aktivita, odejde i ten zbytek stálých obyvatel co zde žije. Tato aktivita se zcela jistě neobejde bez zásahů do přírody. Jde o to aby tyto zásahy byly co nejcitlivější. Ale rozhodně bych si uměl představit menší továrničku na místě, kde se dnes rozpadá bývalý velkokapacitní kravín nebo v areálu bývalých fluoritových dolů. Kdo Moldavu zná ví o čem mluvím. Na závěr si neodpustím drobné popíchnutí. To co Krušné hory potřebují jsou lidé, kteří tu chtějí žít a ne pouze o tomto kraji povídat.

Vložit nový příspěvek

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTEREG IIIA