Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch

Žáci z Krupky a z Geisingu společně obnovují zaniklý Přední Cínovec

Projekt Přední Cínovec – život našich předků ve východních Krušných horách je zaměřen na spolupráci českých a německých dětí na znovuobjevování zaniklého života a vsi ve východních Krušných horách.
Při práci v národnostně smíšených dílnách budou děti (max. 24) pod vedením pedagogů zpracovávat literaturu i prameny (staré mapy a fotografie), vážící se k tématu zaniklé obce Přední Cínovec. Německé děti využijí informací z vyprávění rodáků a pamětníků, kteří se po nuceném vysídlení usadili v Geisingu. Dílny se tematicky zaměří především na všední život místních lidí tj. mužů, žen a dětí v období konce Rakouska-Uherska a Československa-první republiky, jejich práci (zemědělství, hornictví), místní specifická řemesla, zvyky, tradice, svátky, lidová poezie, oblečení, nástroje, místní architektura a zástavba v krajině.Součástí teoretické práce projektu bude i terénní exkurze na místo zaniklé obce v doprovodu místních rodáků a pamětníků. Děti na základě vyprávění, starých map a fotografií srovnají rozdíl ve vzhledu krajiny dneška a minulosti tří generací.

Výstup projektu: Všechny sebrané informace děti utřídí do jednotlivých témat a vyberou pro ně podstatná fakta, která pak ve dvojjazyčné a přehledné podobě převedou na velký plakátový formát (flip chart). Po společné hromadné debatě, řízené kantory, se děti rozhodnou na základě zadaných kriterií (přehledný text, obrázek/stará fotografie, mapa, symbol) na konečné grafické podobě naučných tabulí o zaniklém životě a vsi Přední Cínovec. Podle nich pak nechá česká strana partnerství zhotovit 12 naučných tabulí, které pak žáci společně instalují při veřejných cestách (turistických, cyklotrasách, lyžařských trasách) s ohledem na místo v krajině a jeho proměny v čase a vzhledem k určenému tématu.
Projekt navazuje na předchozí setkání saských a českých žáků z října 2008, kdy na hranici, přibližně na polovině cesty mezi Krupkou a obcí Geising, vysadili žáci strom vzájemného přátelství. Záměrně na místě zaniklé obce Přední Cínovec, jako symbolickém místu osudových událostí konce poloviny 20.století, které národy na této hranici Evropy dlouho odcizily.

ZŠ při BGB a Mittelschule Geising pořádají společné akce od podzimu 2007, kdy byla podepsána smlouva o spolupráci mezi školami, a to v návaznosti na dlouhodobé partnerství měst Krupka a Geising. Smyslem a cílem tohoto projektu je zachovat krajinnou paměť místního regionu a uchovat jeho historické zvláštnosti i pro budoucí generace, nedělat tlustou čáru za minulostí našich předků, naopak z odkazu minulosti vytvořit základ pro aktivní spolužití ve spojené Evropě. Děti na základních školách v Česku jen výjimečně vědí, kdo zde žil do roku 1945-47. Projekt se snaží osvětlit tuto v posledních 60 letech záměrně opomíjenou historii. Zároveň je jeho cílem ukázat dětem, díky jejich práci ale i veřejnosti, schopnost našich předků žít i ve velmi drsných klimatických podmínkách na chudé půdě s minimálním výdělkem, daleko od center, jejich skromnost a přizpůsobivost přírodě.

Velká část vysídlenců ze vsí místního teplického temene hor našla svůj nový domov v saském Geisingu (asi 25% všech obyvatel). Nástupní generace saských dětí by mohla otevřít skrze rozhovory s pamětníky zapomenuté dějiny a zároveň díky spolupráci na projektu společně s českými dětmi přispět k prolomení hranic mentalit a zažitých předsudků o druhém národu. Téma odsunu je dodnes při oficiálních setkáních Čechů a Němců v místním příhraničí spíše tabu. Proto je také dodnes tabu otázka, jak a kde žili tzv. sudetští Němci.

Projekt má ryze vlastivědnou tendenci, žáci obou stran při něm získají environmentální vzdělání. Výstup projektu má v občanech obou stran bývalé hranice podnítit citlivý a vnímavý přístup k přírodnímu a kulturnímu dědictví. Zároveň je svým formátem a realizací nejen pro děti, ale i dospělé, jistou výchovou k evropanství a trvale udržitelnému dobrému sousedství a je příkladným výstupem partnerství měst Geising, Krupka a Dubí.
Projekt podpořil Českoněmecký fond budoucnosti a zmíněná tři města.

Diskuse

[1]  Mgr. Ivana kozárová, mail

Vážení, je mi milý Váš projekt jak z hlediska pedagogického,tak ryze osobního. Na gymnáziu ve vimperku,kde jsem učila,měli moji studenti rádi vyprávění o tetě Matyldě a babičce Albíně z Cinwaldu,nepřikrášlené příběhy lásky českého policajta a německé dívky a nepřikrášlený příběh pozdějšího odsunu... Nevím,proč by toto téma mělo být tabu. Rodný dům mé matky i babičky dosud v Cinwaldu stojí,v mých vzpomínkách tam u něj bude přivázaná koza Líza,kterou si pradědeček nesměl vzít ssebou do vlaku.... Bez nenávisti a jedině bez nenávisti a zatrpklosti mohou znovu ožít tyto příběhy ... Příběh Matyldy,která shraňovala v kapsáři pod sukní drobty suchého chleba a sypala je v lese ptákům a mravencům. Nakonec však pytlík chlebových kůrek a drobků zachránil malým dětem v odstaveném vagonu život... Ten příběh poslouchaly děti,co si ve škole o přestávce kopaly do housky jako do míče... a dnes ho sami vyprávějí svým dětem. Je čas zapomenout na trpkost a nenávist a vytáhnout na světlo pravdivé staré příběhy,protože právě ony mohou přetnout kletbu zašlých časů. Kulturní dědictví se bez příběhů neobejde... jen odvahu to chce. Z obou stran... Moje babička Albine Tandler jako jediná z osmi dětí zůstala v Československé republice. Celá její rodina byla vysídlena. Zůstal v ní pocit křivdy,že se nesměla vrátit do svého rodného domu,ačkoli měla české státní občanství... Ale tohle všechno už je pryč. Je na čase s tabuizovanými tématy skončit. Budeme-li o tom mlčet,nenávist se bude potichu konzervovat. A jako voda si jednoho dne cestu ven najde.... Přeji Vám hodné a milé sousedy,se kterými si porozumíte. Zdravím, Mgr. Ivana Kozárová, Vimperk

Vložit nový příspěvek

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTEREG IIIA