Česky Deutch

Pavel Koukal z Duchcova: Vzestup a pád centra kultury a vzdělanosti v 19. a 20. století na českém Severu. Životní příběh Karla Líma a Michala Mareše.

Původně jsem se chtěl sejít s panem Koukalem pouze kvůli knize historických fotografií východních Krušných hor na které se podílel. Jenomže erudice, schopnost vyprávět, nashromážděný materiál o osobnostech severních Čech a celkový přehled o událostech v kraji pana Koukala celý rozhovor neuvěřitelně rozšiřila. Pavel Koukal se od roku 1968 věnuje osobnostem a dějinám ústeckého kraje a proto dnes ví tolik informací.

Prvním tématem rozhovoru jsou dějiny českého osídlení v Duchcově. Rodina pana Koukala byla tradiční českou rodinou, která pouze během války žila ve vnitřních Čechách. Velmi poutavě pan Koukal vypráví o vzniku českého živlu na Duchcovsku, popisuje vztahy mezi Čechy a Němci, bohatý spolkový život. Další kapitolou je poválečná devastace Duchcova, který se s kulturního centra oblasti stával stále větší periférií obklopenou povrchovými doly. Negativní vývoj města a čekání na nový rozkvět je téma, které panu Koukalovi nedá spát.

Druhým tématem je životní příběh Karla Líma - slavného českého propagátora Krušných hor. Je zajímavé, jak je i dnešnímu čtenáři a turistovi jeho život, slova a činy blízké. A jak je jeho houževnatost a zapálení obdivuhodné.

Třetím tématem je novinář a anarchista Michal Mareš, o kterém pan Koukal napsal knihu. Mareš se proslavil svými reportážemi z pohraničí po roce 1945 ve kterých zveřejňoval informace o excesech a drastických způsobech převzetí moci a likvidace Němců. Za tuto kritiku byl záhy komunisty odsouzen a zavřen. Byl natolik zlomen, že po roce 1968 nebyl schopen na svoji práci navázat. Pan Koukal se s Michalem Marešem seznámil a získal od něj všechny články a motáky z vězení. No a nakladatelství Paseka v devadesátých letech vydalo jeho knihu Přicházím z periferie republiky. Knhu vřele doporučuji.

Posledním nahraným tématem je vize rozvoje ústeckého kraje díky jílům, které se nacházejí nad uhelným ložiskem. Tyto jíly jsou idální pro pálení cihel o mnohem lepších vlastnostech než současné cihly. Pokusně tuto teorii otestovala italská továrna v 60. letech. Dodnes se bojuje, aby se tyto jíly nevyhazovaly na výsypky,ale aby se s nimi pracovalo. Dle hlavního propagátora této technologie jsou jíly mnohem cenější, než všechno uhlí pod nimi.

No a posledním tématem je mapování sudetských antifašistů, které pan Koukal realizoval. O vybraných antifašistech dokonce uspořádal výstavy. Toto zajímavé a aktuální téma jsme si nechali ale až na další návštěvu. I bez toho moje návštěva trvala 4 hodiny.

Rozhovor s Pavlem Koukalem lze považovat za nejcennější v naší sbírce rozhovorů.

Představení. Původní rod z Duchcova. Vznik Duchcova jako pravého centra českého živlu na Severu. Žádný Most ale Duchcov. Vznik české menšiny. Kutlurní spolky. Život. Soužití s Němci

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Duchcov je kolébka dělnického hnutí v dobrém. Prestižní české gymnázium na úrovni VŠ. Byli zde nejlepší učitelé z vnitrozemí. Multikulturní společnost. Začátky řevnivosti mezi Čechy a Němci.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Poválečný vývoj Duchcova. První vlna likvidace města. Rusové utopení ve víně. Zničení kostela. Zničení zámeckého parku komunisty. Marný boj Líma o ten park. Destrukce města a spolkové činnost

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Další vlna likvidace Duchcova v padesátých a šedesátých letech. Zrušení okresu. Zničení Ledvic a příchod dalších nepřizpůsobivých občanů. Duchov poloostrov v oceánu povrchových dolů.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Jak to bylo s pohřebným v Podkrušnohoří? Jak to lidi otupilo. Nepřizpůsobivi občané.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Duchcov po roce 1989. Co se zlepšilo. Moc ne. Snad Duchcov zachrání rekonstrukce starého nádraží. Kdo drží prapor bývalé hrdosti města?

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Jakou budoucnost vidí pan Koukal pro Duchov. Diskuze o těžbě a likvidaci dalších obci. Neslavný příběh potenciální hornického muzea.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Příběh Karla Líma první část. Stavba horské chaty KČT na Bouřňáku. Další akce českých spolků.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Příběh Karla Lím druhá část. Propagace Krušných hor. Události spojené s nástupem fašismu. Zábor Sudet. Odchod Líma na rodné Lounsko. Poválečný příchod zpět do Duchcova a osvěta nové české lůzy

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Předválečný života v krušnohorských vsích na hřebeni.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Proměny krušnohorských obcí. Jejich minulý a současný stav. Hora Sv. Kateřiny. Nové Město. Malé využití Krušných hor na tak hustě osidlené Podkrušnohoří.Poslední majstrštyk Karla Líma.Větrníky.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

O novináři Michalu Marešovi. Rebelovi který si dovolil uveřejňovat negativa osídlování a psát o českých zvěrstvech. Osud Mareše. Kriminál. Umlčení. Rehabilitace. Kniha.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Pamětní deska a rehabilitace Michala Mareše díky panu Koukalovi. Mareš a kafkovská společnost. Hraničář.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Zatím neuskutečněný projekt rozvoje regionu je výroba cihel z jílů nad uhelnými slojemi. Bohužel. Je to velmi perspektivní a moderní metoda. Bohužel MUSka a ČEZ jsou proti.

K zobrazení této položky je potřeba mít nainstalovaný Flash Player.

Diskuse

[1]  Niki, mail

Jsem z Teplic a do Duchova jezdím pravidelně od r. 2000. Jižní historická část města Duchcova, kterou z větší části obývá romské obyvatelstvo - a postupně se stěhuje i na sídliště - mi připadá jako po válce. Silnice a chodníky ve velice špatném stavu, několik prázdných domů, prázdné obchody; při červnové procházce touto částí na mne padl splín. Ovšem Duchcov není pouze zanedbaná jižní část - za zmínku stojí nově zrekonstruovaná zámecká zahrada, zámek, zpřístupněný kostel na náměstí, které kdysi bývalo středobodem města, ale dnes působí velice ospale a prázdně. Z náměstí se dostanete ulicí Casanova ke vchodu do zám. zahrady, a přitom míjíte prázdné domy bez oken, na které jejich majitelé pozapomněli; Casanova by si jistě zasloužil lepší ulici než je tato. Časy, kdy většina obyvatel pracovala v Duchcově, jsou pryč. Z větších podniků zde fungují pouze sklárna Vitrablok, Kovosreal, pár menších podniků. Většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst, hlavně do Teplic. Jak pan Koukal uvedl, tak současný starosta je komunista, a komunisté jsou jasnými vítězi každých voleb v Duchcově. Přejme Duchcovu ať úplně nezaspí dobu.

[2]  Bedřich Kubice, mail

Dobrý den, rád bych se seznamil s panem Koukalem jsem vnuk Bedricha Kubice a touto cestou bach vás třeba i někdy navštívil a podíval se na hrobku a tak. Dekuji s pozdravem Kubice

[3]  Ing. Pavel Lintymer, CSc., mail

Srdečně zdravím pana Koukala. Náš rod se jménem Lintimer (též psáno Lyntymer, Lindymer) se vyskytoval kolem roku 1704 a 1705 v Duchcově. V matrikách města Duchcova se ale vyskytují pouze dva zápisy o Anně Lintimerin, jednou je uvedena jako kmotra, podruhé v kronice svateb jako nastávající manželka Duchcovského hrnčíře. Ani zmínku jsem nenalezl také v matrikách Zabrušan a Želének. Rod Lintimerů se posléze přemístil do obce Bratronice u Křivoklátu, kde se stal vlastníkem Podmostského mlýna. Je pravděpodobné, že rodina Lintimerů byla "zaměstnána" u Valdštejnů, resp. je též pravděpodobné, že pracovala na některém z mlýnů na Duchcovském panství. Moje prosba k Vám, vážený pane Koukale, je ta, zda jste se zabýval nebo alespoň setkal s informacemi o osídlení Duchcova po třicetileté válce, resp. kolem roku 1700. Velmi Vám děkuji za jakoukoliv odpověď. S přátelským pozdravem Pavel Lintymer 101 00 Praha 10, Na Zájezdu č. 5 tel.: 602 303 943

[4]  Slapak, mail

Prosím o kontakt na pana Koukala. Jde o více zajímavostí týkajících se malíre Heinricha Banka. Dekuji a tesím se. S pozdravem Slapak

[5]  Rudolf Chroust, mail

Obrátil se na mne p. Stránký Petr z Kanady, který je potomkem p. Lukeše, majitele sklárny Lukeš. Rád by se dozvěděl více o historii sklárny. Můžete mi, prosím, sdělit, zda máte více informací než je uvedeno v jednom z příspěvků, které jsem našel? Děkuji. Rudolf Chroust Na Návsi 6 Žabovřesky nad Ohří 774 944 860; 416 810 273

[6]  janet quertermous, mail

Researching: BROZ, BROSCH, LINTIMER, NEDOMA, KOLKA, CERMAK, PLECHATY Researching Broz or Brosch, Lintimer, Nedoma, Kolka, Cermak and Plechaty Am searching for information about my great grandparents who imigrated to the US in the early 1900's..They were both born in 1892.I am not sure where my ggrandfather was born..His name was Josef Broz or Brosch..His mother's name was Aloise von Nedoma..My ggrandmother's name was Bozena Lintimer..my great aunt Zana states that she was from a town called Libusin u Klodna..Her Father's name was Antonin or Anthony Lintimer..he and his sister were from a town called Bratronice which from what has been said was founded by 2 brothers Lintimer during the 30yrs war..Antoine's sister,Marie, married a man by the name of Plechaty..Antoine's wife's maiden name was Kolka..Antonin's mother's maiden name was Cermak..In a letter I have that is about 20yrs old from Andy Plechaty who was Antoine's nephew and Marie's son he states that 7 familes all lived together in his uncle's house..he never mentioned the name of the town that they lived in so I can only guess it was either Libusin or Bratronice..Any help would be greatly appreciated.

[7]  Hana Kykalová, mail

Prosím o kontakt na pana Koukala. Přečetla jsem si o památném stromě, který byl vysazen v zámecké zahradě - "Casanův dub" a zárověň byly v zámecké zahradě zasazeny tři duby (2 ks Fagus Sylratica, 1 ks Quercus Robur), které věnovali našim hasičům jejich kolegové z německého Freiwillige Feuerwehr ze vsi Oerrel nedaleko Hamburgu.Ráda bych získala informaci , které jsou to stromy? Zda jsou označené? Děkuji za informaci. Hana Kykalová,[email protected]

[8]  Libuše Siváková, mail

Moje babička Štěpánka,nar. v roce 1896, v rodině skláře Pokorného bytem v Duchcově. Pocházela z 11ti dětí. Z vyprávění vím, že doprovázela maminku, která chodila posluhovat do vily , která patřila majiteli sklárny.Továrník měl dceru, která byla stejně stará s babičkou. Hráli si spolu a babička mohla být přítomná,v hodinách francouzštiny, které brala továrníkova dcera.Babička také vyprávěla, že se do vily chodilo kolem zámecké zahrady. Jinak babička chodila do německé školy.Ve 14ti letech odešla babička sloužit do rodiny své sestry do Cidliny.Nikdy se již do Duchcova nevrátila.

[9]  Veronika Bárková, mail

Dobrý den Hledám už 4roky Karla Pokorného,který pracoval v Duchcově ve sklárně u nějakých strojů jako technik nebo tak něco,nevím jistě. Mělo by mu být ted kolem 60-70let. Prosím Vás o nějaké informace,je to pro mě velice důležité. Děkuji

Vložit nový příspěvek

Dieses Projekt wurde aus Mitteln der Europäischen Union im Rahmen der Initiative INTEREG IIIA teilfinanziert.