Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Komotau

Chomutov


Články:

Hedvika Hurníková aus Komotau: Ein Gründungsmitglied des Kulturverbandes – geboren in Sebastiansberg

Hedvika Hurníková ist eine sehr lebendige ältere Dame, die fast das ganze 20. Jahrhundert erlebte und sich noch im 21. Jahrhundert für das kulturelle Leben der deutschen Minderheit in Nordwestböhmen engagiert.

Sie wurde in Sebastiansberg geboren. Ihr Vater und die älteren Brüder wurden 1938 von der nazistischen Polizei verhaftet und gefangen gehalten. Sogar der jüngere und geistig behinderte Bruder kam ins Gefängnis, und trotzdem wurde er nach Kriegsende vertrieben. Ein wirklich hartes Schicksal.

Die Eltern von Frau Hurníková waren anerkannte Antifaschisten. Und auch wenn sie nicht vertrieben wurden, dachten sie später über einen Weggang nach. Ihre Hochzeit feierte Frau Hurníková genau am Tag der Abschiebung der Deutschen aus Komotau. Die Verwandten hinter dem Stacheldraht bekamen wenigstens Hochzeitskuchen…

Frau Hurníková erzählt eindringlich und spannend von der dramatischsten Zeit in den deutsch-tschechischen Beziehungen, vom Leben in Sebastiansberg und in Komotau.
celý článek


Anna Marie Goschallová – Ein Leben ohne die Heimatgemeinde Wernsdorf

Frau Goschallová wurde in Wernsdorf bei Kaaden geboren. Sie stammt aus einer gemischten Familie. Die Eltern wurden nicht vertrieben, da ihr Vater als ein unentbehrlicher Spezialist galt. Später haben sie dann über einen Umzug nach Deutschland nicht mehr nachgedacht. Gegen Ende der 80er Jahre wurde Wernsdorf ganz sinnlos dem Erdboden gleich gemacht und die Familie Goschall musste nach Komotau ziehen. Zuhause fühlten sie sich hier aber nicht mehr… celý článek


Stanislav Děd – er ist Museumsleiter dort, wo es die meisten untergegangenen Gemeinden in Tschechien gibt

Stanislav Děd ist in der Gegenwart wahrscheinlich einer der fortschrittlichsten Leiter eines Kreismuseums - eines Museums also, das die Öffentlichkeit mit der Geschichte einer Region vertraut machen soll. Und das ist nicht immer eine positive Geschichte. Und es muss nicht immer unsere sein. Im Museum in Komotau wurden schon viele Ausstellungen veranstaltet, die sich mit der deutschen Vergangenheit dieses Kreises beschäftigten. Durch einen Hinweis der Stadt Pressnitz entschloss sich das Museum zur Ausstellung “Wie es damals war...”, die sich mit der Gewalt an den deutschen Bewohnern während der Vertreibung im Jahre 1945 befasste. Und dass diese Ausstellung nicht nur Interesse hervorrief, kann man sich leicht vorstellen. Genau deshalb ist es wichtig, auch Ereignisse aus der Geschichte vor dem Vergessen zu bewahren, die uns Neusiedler im Grenzgebiet sehr treffen können. Es denkt sowieso niemand, dass wir nach den Grausamkeiten des Zweiten Weltkrieges völlig friedlich bleiben konnten. Zu den Stärken einer Nation gehört es auch, sich die Fehler und Gräueltaten der Vergangenheit einzugestehen.

Auch Herr Děd hat ein großes sprachliches Talent. Wunderschön erzählt er von der Geschichte des Komotauer Kreises, bekannten hiesigen Persönlichkeiten und eben auch von den Ereignissen im Jahre 1945.
celý článek


Stanislav Děd: ředitelem muzea v okrese s největším množstvím zaniklých obcí v republice.

Stanislav Děd se narodil v ryze českém poklidném prostředí městečka Sedlčany. Proto pro něj příchod do rozháraného pohraničí byl šok. S tím se ale vyrovnal a brzy se zde etabloval. Nejprve v ekonomické sféře a později i Okresním muzeu Chomutov. V dnešní době představuje toto muzeum asi nejprogresivnějšího ředitele instituce, která má za úkol seznamovat veřejnost s historií okresu. A to ne vždy lichotivé minulosti. A ne vždy naší. V muzeu v Chomutově proběhlo již mnoho výstav, které odkazují na německou minulost kraje. Přes připomínku města Přísečnice se muzeum odhodlalo k výstavě Jak to tenkrát bylo… která se zabývá násilnostem na německých obyvatelích v době odsunu v roce 1945. Že tato aktivita nevzbudila pouze zájem je nabíledni. Právě proto je nutné z historie vytahovat i věci, které nás nové osídlence pohraničí bodnou u srdce. Nikdo si stejně nemyslí, že jsme byli po válce úplní beránci. A silou národa je si přiznat i naše chyby a krutosti.

Pan Děd má opět krásný dar řeči a výmluvnosti. Krásně proto vypráví o dějinách Chomutovska, známých místních osobnostech a také o oněch událostech v roce 1945. Významné jsou i citace z místních kronik, které vypráví o zvláštním vztahu novoosídlenců k nabitém majetku po Němcích.
celý článek


Hedvika Hurníková z Chomutova: Zakládající členka Kulturverbandu narozená na Hoře Sv. Šebestiána

Hedvika Hurníková je ohromně vitální dáma, která zažila podstatnou část dvacátého století a ještě v 21. století se podílí na kulturním žiovotě německé menšiny na Severozápadě Čech.

Narodila se na hoře Sv. Šebestiána. Její otec a ostatní bratří byl v roce 1938 zatčeni nacistickou policií a byly zadrženi. Mladší a mentálně postižený bratr byl dokonce vězněn a po skončení války musel i přesto jít do odusunu. Opravdu nelítostný osud.

Rodiče paní Hurníkové byly prokázanými antifašisty a ačkoliv nemuseli do odsunu, tak o tom později uvažovali. Svatbu měla paní Hurníková přesně v den, kdy probíhal odsun z Chomutova. Svatební koláčky dostali i příbuzní za ostanatým plotem....

Paní Hurníková krásně vypráví o nejdramatičtější době v česko-německých vztazích velmi poutavě a zaníceně. Uslyšíte i vyprávění o životě na Šebíku a v Chomutově. celý článek


Anna Marie Goschallová - Život bez rodné obce Vernéřov

Paní Goschallová se narodila ve Vernéřově u Kadaně. Pochází ze smíšené rodiny. Rodiče nemuseli jít do odsunu, protože tatínek byl určen jako nezbytný specialista. Později již neuvažovali, že by do Německa přecijenom odešli. Koncem osmdesátých let byl Vernéřeov zcela zbytečně sbourán a Goschallovi se přestěhovali do Chomutova. Zde se již necítili doma. Zřejmě takový běžný příběh násilně pozměněné existence rodiny na sudetském Severozápadě. celý článek