Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Voitsdorf

Fojtovice

VOITSDORF hatte im Jahr 1900, 163 Häuser und 820 Einwohner, die im 13. Jahrhundert als Siedler aus Bayern und Franken aufgrund des Zinnerzfundes in Hinterzinnwald und in der Bergstadt Graupen nach Böhmen kamen und auch Voitsdorf nach dem Namen des Lokator „Voit“ gründeten. Wer nicht in den Bergwerken oder Erzpochmühlen arbeitete, war in der Forst- und Landwirtschaft, als Handwerker oder Geschäftsmann tätig. Als sich der Zinnabbau nicht mehr lohnte, erbaute man
im Jahr 1880 eine Strohhutfabrik, der noch zwei kleinere folgten und die bald als „Vereinigte Stroh- und Filzhutfabriken“ ihre Hüte von 1880 - 1932 bis nach
Übersee exportierten. Aus jeder Familie im Ort und Um­gebung war zumindest einer, in den 3 Firmen tätig. Außerdem gab es noch eine Kartonagenfabrik, die von Familienangehörigen bis 1945 geführt wurde. Der nächste Bahnhof war Mariaschein und Lauenstein.
Ab 1932 musste jedoch fast ein jeder Handwerker oder Fabrikarbeiter in einer Stadt im Tal eine Beschäftigung suchen. Dazu wurde erst 1938 ein Busverkehr nach Teplitz und einer nach Lauenstein in Sachsen hergestellt. Zuerst führte die Salzstraße, die als Handelsweg über das Erzgebirge gedacht war von Prag nach Halle, sie ging durch Teplitz und auf der alten Poststraße über den Geiersberg, vorbei am „Goldammerkreuz“ nach Ebersdorf und von dort zum „Schwarzen Kreuz“ (beide vor 1785 errichtet), nach Müglitz und weiter nach Sachsen. Erst 1836 wurde die Graupenbergstraße über den Mückenberg (806m) und durch Voitsdorf nach Müglitz gebaut, die nach Dresden führte.


Im Jahr 1883 errichtete man im Ort eine Schule und begann erst 1912 mit dem Bau einer Kirche, die jedoch erst 1933 fertig gestellt und zur „Peter und Paulskirche“ eingeweiht wurde, jedoch 1958 von den Tschechen gesprengt wurde. Im Jahr 1935 bekam die Feuerwehr eine Motorspritze und das Trafohaus wurde mit einem Hochspannungskabel von dem NEW Werk aus Türmitz mit Strom versorgt. Voitsdorf wurde südlich vom Mückenberg und westlich vom Kahlenberg umgeben. Die Grenzbach von Vorderzinnwald fließt in die Müglitz. Beide Bäche bilden die Staatsgrenze zwischen Voitsdorf-Müglitz in Böhmen und Fürstenau in Sachsen. Voitsdorf hatte ein eigenes Postamt mit Fernsprechanschluss nach Teplitz, eine Bank, ein Bürgermeisteramt. Außerdem gab
es im Ort 6 Gasthäuser, 5 Kaufläden, 3 Fleischer,
2 Bäcker, 2 Textilgeschäfte, 1 Schmiede, 4 Wasserradmühlen und 20 Brücken über die Müglitzbach.
Hans Kühnel aus Ottobrunn, geb. in Voitsdorf im Erzgebirge


Články:

Slunce, seno, jeřabiny.... aneb natáčení ve východním Krušnohoří se vyvedlo

Fotogalerii naleznete Z D E.

Od 25. 9 do 27.9. 2011 Česká televize natáčela další díl vlastivědné série Vzduchoplavec Kráčmera v okolí Fojtovic a Krupky.

Přálo nám počasí, bylo teploučko a tak vše šlo od ruky. Herečka a herci byli skvělí a štáb si je velmi pochvaloval. Vedení školy bylo usměvavé.

Natáčeli jsme na Předním Cínovci, na Fojtovicích, Komáří vížce, a v Krupce. Tématem byly krásnou louky východního Krušnohoří a jejich údržba. Velmi nám pomohl místní statkář pan Krajhanzl, který nám dovolil natáčet na jeho pozemcích a také nám udělal defilé jeho zvěře ustájené ve Fojtovicích. Nejprve vyšel oslík vedený malou holčičkou, poté vyběhly divé lamy, husí hejno, tři koně, kozy. Bylo to moc půvabné.

Oživli jsme příběh slavného očního lékaře Arlta z Krupky, představili geologické složení zdejších hor, pustili si draky. Zkrátka východní Krušnohoří bylo moc fajn.
Od ledna 2012 se budou znovu vysílat nové díly Vzduchoplavce Kráčmery. celý článek


Daniela Tylová und Petra Zavázalová aus Fojtovice / Voigtsgrün: UNSERE OBERSTE DEVISE IST RUHE

„In Voitsdorf wohne ich schon fast sechs Jahre. Wir sind im Grunde durch Zufall hierher gekommen, denn wir haben einen Wohnort irgendwo am Ende der Welt gesucht, wo es Berge und Schnee gibt. Ich stamme aus Teplitz, habe aber einige Jahre im Riesengebirge gelebt und wollte wieder zurück in die Berge. Voitsdorf hat am Anfang eigentlich keinen Eindruck auf uns gemacht, hier gab es nur Wind und asoziale Leute. Als wir etwa ein Jahr hier gelebt hatten, haben wir zusammen mit dem hiesigen Hofbesitzer Michal Krajhanzl den Bürgerverein für die Erneuerung Voitsdorfs gegründet. Wir haben beschlossen, dass wir Voitsdorf ein bisschen instand setzen und den Menschen ins Bewusstsein bringen wollen. Damit das nicht nur so ein heruntergekommenes Nest ist. Wir begannen an unserer Vision zu arbeiten – um Menschen hierher zu locken und in der Lage zu sein, unsere Aktivitäten zu finanzieren. Wir bieten Urlaub auf dem Bauernhof und Pferde für den Erlebnistourismus.“ celý článek


Fojtovice oživají díky dvěma dámám: Daniele Tylové a Petře Zavázalové

Během mého pátrání po nových plamíncích zájmu a patriotismu v pohraničí se mi ještě nestalo, aby hlavními osobami sdružení na obnovu zanikající sudetské obce byla dvě mladé dámy. Dodnes jsem si myslel, že tato činnost ženy spíše nebaví a svým mužům ji spíše tolerují. Fojtovice mi ale tento obraz změnily. Daniela Tylová je mladá energická žena, která odešla z lesklého života v Teplicích a usídlila se na konci světa. Jedině tak dnes lze charakterizovat obec Fojtovice nalézající se za vrcholky Krušných hor. To, co jsem paní Tylovou přivedlo a drží je klid, příroda a koně. Paní Zavázalová žije v Meziboří, na Fojtovicích a v Krupce pracuje. Hraniční přechod pro motoristy do Německa zde zřízen nebyl, takže zde chybí průvodní jevy takových přechodů. Nejsou zde kasína, vietnamská tržnice, benzínové pumpy.

Fojtovice dnes jsou torzem bývalé obce s 600 obyvateli. Dnes byste zde našli pouhých 60 obyvatel a to je ještě nikdy neuvidíte pohromadě. Přesto tato obec pod Komáří Vížkou pomalu ale jistě oživá. Daniela Tylová zde založila občanské sdružení které ve spolupráci s místním statkářem připomíná historii zapomenutého místa a také pečuje o rozvoj tradic a nových možností rozvoje. Proto zde proběhla akce Vánoce 2006 a Velikonoce 2007. Setkání s tradicemi, písněmi a pamětníky. Paní Tylová spolupracuje velmi úzce s německou stranou hor, hlavně s městem Geising. Bohužel ocenění za její práci se jí dostává hlavně z německé strany a nikoliv z české.

Aktuálně nejzajímavější činností na Fojtovicích je Kineterapie - možnost vození a ježdění na koních na nekonečných pastvinách Fojtovic. Pokud tedy máte zájem, přijeďte se svými dětmi či rodiči či prarodičí. Uvidíte, že koně a jejich citlivost jim udělají dobře.

Paradoxně tak paní Tylová a Zavázalová pracují na tom, aby Fojtovice již nebyly dále koncem světa a zároveň jejich domovem. Paní Tylová se sem odstěhovala za klidem a když rozvoj obce překoná jistou hranici, bude zase dál hledat konec světa, kde by se usídlila. celý článek


Kronika Fojtovic v Krušných horách - výtah.

Kronikář vzpomíná založení obcí již ve 11 st. století, kupř. Cínovce, kde byla objevena ložiska cínu. S tím přišli i noví osadníci z Bavorska, Franků a Saska. Vyrůstaly mlýny na rudu a dílny na jejich úpravu, drcení, po franckém způsobu, v okolí potoků. K tomu došlo i v údolí potoka Mohelnice. Kromě toho vznikalo i bohaté lesní hospodářství v lesích Krušných hor. Tak si museli po staletí naši předkové těžkou prací opatřovat živobytí. Postupně takové dílny zanikaly a začaly se stavět obytné domy. Štěstím bylo, že v této době nechal stavět Josef Rosenkranz továrnu na slaměné klobouky a tak obyvatelé Mohelnice a ti z okolí, zde našli práci.V r. 1903 byla továrna rozšířena ještě o jedno křídlo. Ale to už vznikaly i nové obchody a byly otevřeny 2 hostince. V roce 1875 nechalo Rakousko otevřít trojtřídní školu.
Po sbírce a darech mohl být konečně postaven i venkovský kostel v r. 1912, který byl vysvěcen
až v r. 1933 litoměřickým biskupem Josefem Weberem a pojmenován na kostel sv. Petra a Pavla.
Teprve několik let po vysídlení Němců a to až v r. 1958 byla téměř celá vesnice spolu se školou, kostelem, poštovním úřadem a hřbitovem vyhozena do povětří, sutiny odvezeny a vše srovnáno se zemí. celý článek


Příběh Goldammerova kříže ve Fojtovicích

Goldammerův kříž stejně jako ostatní ve Fojtovicích a okolí byly vystaveny na počet událostem, které se pojí s bývalými obyvateli Fojtovic. Podle pamětníků byl Goldamerův kříž vystavěn rodinou pana Goldamera, který jednoho pozdního odpoledne zabloudil v místech, kde kříž stojí. Hustá mlha, která je typická pro toto okolí v Krušných horách a blížící se noc nedávala údajně
panu Goldamerovi veliké šance na přežití.
Naštěstí pan Goldammer jako místní obyvatel věděl, jak se v této situaci zachovat a začal obcházet místo v kruzích. Kruhy postupně zvětšoval a po několika hodinách chůze dorazil zpět do vesnice a tím si zachránil život.
Jako vzpomínku a možná i jako varování pro ostatní na tuto událost, vystavěla rodina na zbloudilé místo památeční kříž.

AŤ JE TENTO PŘÍBĚH PRAVDIVÝ ČI NIKOLIV
JEHO HLAVNÍ MYŠLENKA
„ DÁVEJME SI POZOR NA HORÁCH POZOR PŘED RYCHLE SE MĚNÍCÍM POČASÍM“
PŘETVÁVÁ DO DNES A JE URČITĚ VHODNÝM VAROVÁNÍM
PRO NÁVŠTĚVNÍKY NAŠICH HOR.
celý článek


Schänkerův kříž ve Fojtovicích

Schänker kříž stejně jako ostatní ve Fojtovicích a okolí byly vystaveny na počet událostem, které se pojí s bývalými obyvateli Fojtovic. Podle pamětníků byl Schänker kříž vystaven rodinou bohatého hospodáře z Fojtovic, který vlastnil několik polí a pár kusů dobytka. Součástí jeho hospodářství bylo borůvkové pole ve Fojtovicích na němž nechal vystavit svůj kříž.
Kříž měl informovat nejen kolemjdoucí, ale i místní obyvatele, že borůvkové pole je jeho majetek, a že borůvky NESMÍ nikdo trhat!

Z dochovaných dokumentů není patrné, zda tradiční borůvkové trhy, které se každoročně konaly u kaple Sv. Wolfganga mají spojitost s borůvkovým polem pana Schänkera.

NICMÉNĚ OBĚ TYTO UDÁLOSTI POUKAZUJÍ NA TO, ŽE SE TĚMTO PLODŮM JIŽ OD NEPAMĚTI DAŘILO V HORSKÝCH OBLASTECH KRUŠNÝCH HOR.
celý článek