Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Neudek

Nejdek


Články:

Der Neudecker Heimatbrief – digitalisierte Geschichte aus dem Erzgebirge – erzählt von den Vertriebenen aus dem Erzgebirge

Im Rahmen des Projekts „Mosaik der Erzgebirgskultur“ haben wir alle Jahrgänge des Neudecker Heimatbriefes digitalisiert, der seit 1948 erscheint und noch bis zum Jahr 1998 per Hand gedruckt wurde.

Den eingescannten Neudecker Heimatbrief finden Sie in der Sektion Fotogalerie/Eingescannte schriftliche Quellen.

Wenn Sie sich für diese Region und die Ansichten der von hier stammenden Sudetendeutschen interessieren, können Sie auf diesen Seiten diese unikate Materialsammlung zum ehemaligen Neudecker Kreis nutzen.
celý článek


Neudeker Heimatbrief - pro lepší hledání v obsahu čísel byl zveřejněn index textů o všech obcích z okresu.

V rámci projektu Mozaika krušnohorské kultury jsme zdigitalizovali všechny ročníky Neudecker Heimatbrief. Od roku 1948, který byl ještě ručně tištěn až po rok 1998.

Naskenovaný Neudecker Heimatbrief naleznete v sekci Fotogalerie/Naskenované písemné prameny.

V sekci Písemnosti v levém zeleném menu naleznete záložku Neudeker Heimatbreif, kde si můžete vyhledat Svazek, číslo časopisu a stránku, na které se nachází člának z místa, které Vás zajíma. Nejlépe podle čísla časopisu a ročníku potom můžete hledat ve fotogalerii v naskenovaných Heimatbriefech. Tento index pro stránky www.znkr.cz zajistil pan Miroslav Holeček z Nejdku.

Pokud Vás zajímají vzpomínky na tuto oblast, názory sudetoněmecké skupiny rodáků, můžete na těchto stránkách využít unikátní digitální sbírky materiálů k tomuto bývalému okresu.
PM celý článek


Neudeker Heimatbrief - rešerše textů o městě Nejdek / Neudeck

Vážení čtenáři.

Přikládáme k vašemu použití index textů, které vyšly v časopise Neudeker Heimatbrief o městě Nejdek.

Vlevo naleznete název přispěvku, dále autora.
Čísla v pravé části značí toto: Svazek, číslo časopisu a stránku s textem.
Např.: Voigtsgrün mit Bild 1 26 1

Pro vaši orientaci v naskenovaných Heimat Briefech hledejte podle čísla časopisu. Klikněte si v sekci Fotogalerie / Písemnosti / Neudker Heimatbrief na vybrané album, a zkuste najít přesné číslo časopisu.

Doufáme, že se Vám hledání v NHB ulehčí.
PM celý článek


Neudeker Heimatbrief - rešerše textů o okrese Nejdek

Vážení čtenáři.

Přikládáme k vašemu použití index textů, které vyšly v časopise Neudeker Heimatbrief o okrese Nejdek.

Vlevo naleznete název přispěvku, dále autora.
Čísla v pravé části značí toto: Svazek, číslo časopisu a stránku s textem.
Např.: Voigtsgrün mit Bild 1 26 1

Pro vaši orientaci v naskenovaných Heimat Briefech hledejte podle čísla časopisu. Klikněte si v sekci Fotogalerie / Písemnosti / Neudker Heimatbrief na vybrané album, a zkuste najít přesné číslo časopisu.

Doufáme, že se Vám hledání v NHB ulehčí.
PM celý článek


Antonín Klíma aus Neudeck – sein Weg aus Wolhynien ins Sudetenland

Antonín Klíma stammt aus Wolhynien.

Seit 1864 lebte seine Familie dort. Alle gingen im Jahre 1947 von dort weg. Sie wohnten in Lubna in der Gemeinde Lutchard und lebten dort von einer intensiv betriebenen Landwirtschaft. In Wolhynien erlebten sie die Erniedrigungen durch die ukrainische und die deutsche Regierung vor und während des Krieges. Im Gespräch erzählt Herr Klíma die Geschichte seines Vaters, wie er einen russischen Offizier für einen Laib Brot rettete.

Diese Geschichte führt weiter bis zur Erhörung durch den tschechoslowakischen Staat, der den Wolhynier-Tschechen die Rückkehr anbot. Nach dem Transport ins einstige Vaterland verbrachte die Familie Klíma zwei Jahre in Mähren bei Hohenstadt. Erst nach dem Studium ging Herr Klíma nach Neudeck.

Herr Klíma bringt uns die Zeit und das Leben in Wolhynien näher und auch die Verhältnisse, die in den 50er Jahren und während des Hochwassers 1961in Neudeck herrschten. Er beschreibt auch, wie die Wolhynier-Tschechen in ihre frühere Heimat fahren und was sie über die neuen Eigentümer ihrer früheren Häuser denken, wie sie sich an ihr früheres Leben hier erinnern. Fühlen sie nicht etwas Ähnliches wie die Sudetendeutschen?


celý článek


Milan Michálek aus Neudek: Er dachte sich die Bezeichnung Porolaví (dt. - Gegend um Sauersack) aus und hob viele, jüngere Traditionen aus der Taufe

Milan Michálek kam nach dem Krieg aus dem mittelböhmischen Úval nach Neudek. Als Lehrer begann er sich bald in der Ausbildung der hiesigen jungen Leute zu engagieren. Im Rahmen dieser Tätigkeit spart er jedoch nicht mit Kritik an der Politik des Staates, der nach dem Krieg ein ethnisch reines Land voller eiserner Vorhänge, Isolation und Feinde hinter diesen schaffen wollte. Ebenso vertritt er die Theorie der entwurzelten Generation, die im Grenzgebiet nichts Wertvolles hervorbrachte und sich eher an der Zerstörung des Sudetenland beteiligte.

Herr Michálek ist aber nicht nur kritisch, sondern auch tatkräftig. Er baute Gesangs- und Sportvereine in Neudek auf, ist der führende Kopf hinter dem Konzept der so genannten "jungen Traditionen", die das Vakuum nach der Vertreibung der Sudetendeutschen ein bisschen mit solchen neuen Aktivitäten ausfüllen sollen, die mit der hiesigen Landschaft, der Geschichte und der Vorkriegskultur zusammen hängen.

Er ist der Mitbegründer von JoN - Jde o Nejdek (dt. - Es geht um Neudek) - einem Bürgerverein, der sich die Erneuerung des hiesigen Kreuzweges zum Ziel setzte. Und auch den noch nie verwirklichten Lauf von der Eisenbahnstation Neudek zum Bahnhof in Eibenberg. Er ist außerdem der Video-Chronist des Ortes und gilt als der Diplomat für die Sudetendeutschen. Als ehemaliger Bürgermeister beteiligte er sich auch an der ersten, berühmten Neudeker Wallfahrt, die als Vorreiter für die Aussöhnung mit den Sudetendeutschen gilt.

Herr Michálek hat wirklich viel zu erzählen.
celý článek


Milan Michálek z Nejdku: Autor názvu Porolaví a mnoha dalších mladých tradic.

Pan Milan Michálek přišel do Nejdku po válce z středočeských Úval. Jako učitel se brzy zapojil do vzdělávání místních mladých lidí. Přes tuto pedagogickou činnost dnes nešetří kritikou k politice státu po válce směřující k vytvoření etnicky čistého státu plného železných opon, izolací a nepřátel za nimi. Stejně tak pracuje s teorií vykořeněných generací, které v pohraničí nevytvořili nic hodnotného a spíše se podíleli na likvidaci Sudet.

Kromě kritiky ale pan Michálek tvořil. Je autorem krásného názvu Porolaví. Vybudoval pěvecký a sportovní spolky v Nejdku. Je autorem koncepce tzv. "mladých tradic". Tady vyplňování vákua po odsunu Němců novými činnostmi, které souvisí s místní krajinou, historií a předválečnou kulturou.

Spoluzaložil tak JoN - Jde o Nejdek - občanské sdružení, které si vytklo obnovu křížové cesty nad Nejdkem. Dále pravidelné jarní čistění černé skály v nejužším místě Nejdku. Také nikdy neuskutečněný běh z Nejdek - zastávka na nádraží v Tisové. Dále dělá městu Nejdek videokronikáře a plní cennou službu diplomata se sudetskými Němci. Jako bývalý starosta se podílel také na slavné první Nejdeckou pouti v roce 1990, která byla precedentní akci podání ruky sudetským Němecům.

Pan Michálek toho má opravdu mnoho co vyprávět. celý článek


Antonín Klíma z Nejdku - cesta z Volyně do Sudet /Antonín Klíma aus Neudeck - der Weg aus Ukraine nach Sudetenland

Pan Antonín Klíma pochází z Volyně.

Od roku 1864 tam žila jeho rodina. Všichni odjeli v roce 1947. Bydleli u Lubna v obci Lutcharda. Velmi intenzivně pěstovali zemědělství. Na Volyni zažili perzekuci bolševiků při zakládání kolchozů. Také zažili Ukrajinskou a německou nadvládu před a během války. V rozhovoru pan Klíma vypráví krásný příběh, jak jeho tatínek zachránil jednoho ruského důstojníka za pecen chleba.

Příběh se dál vine k vyslyšení prosby československého státu k návratu Čechů do Sudet. Po transportu do Čech, ztrávila rodina Klímova dva roky na Moravě u Zábřeha. Teprve po vystudování odešel pan Klíma do Nejdku.

Pan Klíma umí krásně vyprávět a dokáže hezky popsat dobu a života na Volyni a také poměry, jaké panovaly v Nejdku v 50. letech, v době povodně z roku 1961. Popsal také jak bývalý volyňští Češi se jezdí dívat zpět na Volyň a sledují nové majitele domů. Jak vzpomínají na svůj život zde. Je to vlastně velmi podobné pocitům sudetských Němců, nemyslíte?
celý článek