Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Abertamy

Abertham

Poloha obce

Obec Abertamy se nachází v srdci centrálního Krušnohoří. Rozkládá se na náhorní rovině natočené k jihu. Městečko obklopují širé pastviny. V zimě je zde proto velmi větrno a navátý sníh dosahuje často několikametrových vrstev. Vzhledem k tomu, že do Abertam nejezdil vlak a působil zde na export orientovaný rukavičkářský průmysl, bylo nutné silnice udržovat neustále sjízdné. Dnes už je to lehčí, ale kdysi se cestáři opravdu zapotili.

Přes tyto nesnáze zde ještě v roce 1945 žilo 3 512 obyvatel ve 420 domech. Hlavním důvodem tak vysokého počtu obyvatelstva byl úspěšný rukavičkářský průmysl. Zdejší závody dávaly práci 11 000 lidem z celého centrálního Krušnohoří. V samotných Abertamech pracovalo v rukavičkárnách 1 200 lidí.


Založení města a rukavičkářské výroby

První zmínka o Abertamech je z roku 1525. V jeho okolí se nejprve těžilo stříbro a cín. Z výnosů dolů byl v roce 1534 postaven kostel. Později se jako všechna další městečka v Krušnohoří přeorientovalo na domácí výrobu. Druhou vlnu prosperity přinesl až zdejší rodák Adalbert Eberhard v polovině 19. století. Vyučil se ve Vídni rukavičkářem a v roce 1850 v Abertamech založil první dílnu na výrobu vycházkových kožených rukavic. Jeho podnikatelský záměr se ukázal jako velmi prozíravý a brzy se výrobou rukavic začala živit drtivá většina zdejších obyvatel. Výroba neustále stoupala a rukavice šly hlavně na export. V roce 1937 se vyexportovalo 5 655 000 párů rukavic. Většina z nich se prodala v USA, Kanadě, Anglii, Skandinávii a Jižní Africe.
Bohatství místních lidí se projevilo i na velikosti a výstavnosti města. Po Jáchymovu byly Abertamy největším městem Krušnohoří. V této době byly v Abertamech tři střední školy a dvě hřiště. Rozkvétal spolkový život. Dřevěné či hrázděné budovy byly nahrazeny zděnými měšťanskými budovami. Proto je dnes takový rozdíl mezi Abertami a Perninkem, kde se zachovaly hrázděné budovy i v centru.


Abertamy po roce 1945

Po vysídlení obyvatel v roce 1946 se podařilo navázat na tradice výroby rukavic. V roce 1948 se všechny firmy, dílny a pobočky spojily do společných Rukavičkářských závodů, n. p., s centrem v Dobříši. I po takové úpravně výroby podnik prosperoval, ale jeho výkonnost se stále snižovala. Výroba rukavic zanikla v roce 1998. Pro Abertamy tím skončila jedna velmi důležitá epocha. Od té doby městečko demograficky i kapitálově upadá. Devadesát procent obyvatel pracuje jinde. Z Abertam se tak stává pouze ubytovna. Přesto zde působí aktivní skupina patriotů, kteří se snaží pozvednout místní kulturní život. Úzce spolupracují se saským krušnohorským turistickým spolkem v Breitenbrunnu.
V Abertamech se vždy hrál dobrý fotbal. V padesátých letech dokonce místní tým bojoval o účast ve druhé lize s Karlovými Vary. Známým fotbalovým rodákem z Abertam je bývalý hráč Sparty Horst Siegl.


Koupaliště

Nedaleko Abertam v údolí Bystřice se nacházelo koupaliště, vznešeně nazývané „Vodní a vzdušné lázně". Prostředí koupaliště nabízelo dokonalý komfort. Byly zde převlékárny, bufet, lehátka, slunečníky, hrála zde hudba. Bazén byl napájen z říčky Bystřice, ale její voda byla předehřívána. Asi 200 metrů nad bazénem fungovaly dvě ohřívací nádrže, dřevem vykládané menší bazény. Voda se odvedla z potoka do těchto nádrží, kde se nechala prohřát, a teprve potom byla puštěna do bazénu. Koupaliště bylo oblíbeným místem k setkání a odpočinku ve vzácných parných dnech. Hned vedle koupaliště stojí dům správce koupaliště.
Koupaliště fungovalo až do roku 1942, kdy bylo kvůli náletům zakázáno jakékoliv shromažďování lidí. Správce si zde dočasně zařídil chov kaprů. Po skončení války se nenašel nový správce, který by se o koupaliště staral. V prostorech koupaliště a správcova domu bydleli hlavně brigádníci jáchymovských dolů.


Plešivec

V roce 1895 vystavěl abertamský turistický spolek rozhlednu a postupně i hotel na Plešivci. Na stavbu si spolek vydělával organizováním lidových oslav či koncertů. Do roku 1945 byl velmi vyhledáván turisty i místními lidmi. Byl zde krásný kruhový rozhled. V okolí hotelu byla vyhlášená zahradní restaurace se slunečníky a hudbou. Stoly štamgastů byly rozestavěny podle polohy obcí obklopujících Plešivec. Na jihozápadním rohu seděli chasníci z Pstruží a na severozápadním rohu zase Abertamští a Perninkští.Po válce se na dlouhou dobu stal Plešivec sídlem vojenské posádky. Vojenský režim zde vládl až do roku 1958. Hned po znovuotevření hotelu pro veřejnost se zde začaly konat rukavičkářské plesy.


Tělocvična

V padesátých letech se začala na území obce stavět veliká tělocvična či spíše stadión. Měl zde být velký sál, bazén, restaurace a další provozy. Využívalo se levné práce brigádníků jáchymovských dolů a také starousedlíků, kteří chtěli navštívit příbuzné v Německu nebo se chtěli vystěhovat. Každý před obdržením souhlasu obce či zaměstnavatele musel na stavbě tělocvičny odpracovat sedmdesát hodin. I přesto se práce na stavbě zastavily a v osmdesátých letech byla nedokončená tělocvična odstřelena..


Články:

Gerhard Krakl – Die Geschichte von Ruhm und Fall der Handschuhbetriebe in Abertham.

Herr Krakl wurde 1940 in Neudeck geboren. In Abertham wohnt er aber bereits seit 67 Jahren. Seine Familie konnte nach dem Krieg in Abertham bleiben, denn seine Eltern waren Spezialisten auf dem Gebiet der Handschuhherstellung. Sogar ihr Haus konnte die Familie behalten; das war für die damalige Situation sehr ungewöhnlich. 1946 begann Herr Krakl tschechisch zu lernen.

In den 50er Jahren musste die Familie für die Joachimsthaler Gruben arbeiten. In den 60er Jahren begann Herr Krakl in den Handschuhwerken. Nach und nach hat er sich von der Pike auf bis zum Betriebsleiter hochgearbeitet.
Leider erst zu der Zeit, als sich die Werksleitung in Dobříš entschied, den Betrieb ganz einzustellen. Im Jahre 1998 musste die Fabrik Bankrott anmelden.

Herr Krakl erzählt von den Handschuhwerken als dem Motor Aberthams, und flicht weitere regionale Themen ein: erzählt vor allem von der Natur, dem Aussichtsturm auf dem Plessberg, von der nie fertig gebauten Turnhalle und von der schweren Gegenwart, in der sich die Gemeinde vom Niedergang der Handschuhwerke erholt und sich schrittweise auf den Tourismus orientiert.
celý článek


Neudeker Heimatbrief - rešerše textů o městě Abertamy / Abertham

Vážení čtenáři.

Přikládáme k vašemu použití index textů, které vyšly v časopise Neudeker Heimatbrief o městě Abertamy

Vlevo naleznete název přispěvku, dále autora.
Čísla v pravé části značí toto: Svazek, číslo časopisu a stránku s textem.
Např.: Voigtsgrün mit Bild 1 26 1

Pro vaši orientaci v naskenovaných Heimat Briefech hledejte podle čísla časopisu. Klikněte si v sekci Fotogalerie / Písemnosti / Neudker Heimatbrief na vybrané album, a zkuste najít přesné číslo časopisu.

Doufáme, že se Vám hledání v NHB ulehčí.
PM celý článek


Řezbář Jiří Lajn - sem do Abertam si přijeli pro sochu či betlém lidé ze všech kontinentů

Jiří Lajn, narozen 25. 11. 1945, je rodilý Pražan, který se ale v sedmdesátých letech přestěhoval do Abertam v Krušných horách, aby se zde živil jako krušnohorský řezbář. Nakonec se z něj stal více výrazový umělecký řezbář, jehož tvorba se rozšířila na kažadý kontinent světa. Klienti jezdí z celého světa za ním do Abertam kvůli jeho stylu řezby.

Hlavními tématy jeho tvorby jsou betlémy a sochy.

Povídání s Jiřím Lajnem se také věnuje dějinám města Abertam, Krušným horám a putováním kolem České republiky, které sám uskutečnil. celý článek


Zdeněk Lakatoš: Abertham ist die letzte Gemeinde im Zentralerzgebirge, die sich zu einem touristischen Ziel entwickelt

Zdeněk Lakatoš wurde bereits für die zweite Wahlperiode als Bürgermeister wieder gewählt. Es scheint, dass sich Abertham von der Depression erholt, die sich nach dem Bankrott und der Schließung der Handschuhfabrik im Jahre 1998 ausbreitete. Vielleicht lag es daran, dass Abertham den Sprung auf den Tourismusmarkt in den 90er Jahren noch nicht schaffte. Das Aussehen des Ortes braucht noch viel Engagement, mit einer idyllischen und reichen Gemeinde auf dem Gebirgskamm hat es noch nicht viel gemeinsam. Aber es geht aufwärts. In der Stadt wird der Bau eines Skiliftes zum nahen Plessberg und von da nach Merklin vorbereitet. Es soll so ein Skiareal mit längeren Abfahrtspisten als auf dem Keilberg entstehen. In Abertham gibt es auch den sehr aktiven Bürgerverein Abertamy, der heute der Motor in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit ist. Es soll wieder das traditionelle Winterfest gefeiert werden, das wir von alten Aufnahmen kennen. Und auch das Freibad wird saniert. Die Stadt Abertham sieht in eine erfolgreiche Zukunft. Dazu ist es aber nötig, den schon beschrittenen Weg weiter zu gehen und die Wirtschaft der Gemeinde auf den Tourismus einzustellen. celý článek


Zdeněk Lakatoš: Abertamy se jako poslední obec v centrálním Krušnohoří transformují na turistické centrum.

Zdeněk Lakatoš je od roku 2005 v čele města. Zdá se, že Abertamy se odrazily ode dna, když zde v roce 1998 byla zavřena továrna na výrobu rukavic. Možná tento pozdní bankrot způsobil to, že Abertamy se nestihly v 90. letech transformovat na příjmy z turismu. Vzhled města má k idylickému a bývalému nejbohatšímu městu na hřebeni hor daleko, ale vše se k lepšímu obrací. Ve městě se připravuje výstavba lyžařského vleku k blízkému Plešivci a z Plešivce i do Merklína. Vznikne tak lyžařský areál s delšími sjezdovkami než jsou na Klínovci. Vznikla naučná stezka. Udržují se okolní louky. Opravují se domy. Vznikají nové penziony.

Ve městě působí také velmi agilní občanské sdružení Abertamy, které je dnes hlavní silou v přeshraniční spolupráci. Chystá se také obnovit tradiční Zimní slavnost, kterou známe z krásných historických snímků. Taktéž se bude obnovovat koupaliště. Město Abertamy čeká úspěšná budoucnost, je ale potřeba v nastoleném trendu pokračovat a přeorientovat město na turismus. celý článek


Gerhard Krakl - Příběh slávy a pádu rukavičkářských závodů v Abertamech.

Pan Krakl se narodil v roce 1940 v Nejdku. 67 let ale již bydlí v Abertamech.
Jeho rodina mohla po válce v Abertamech zůstat, protože rodiče byly specialisté v oboru výroby rukavic. Rodina si mohla ponechat i rodný dům, což rozhodně nebylo zvykem.
V roce 1946 se pan Krakl začal učit česky.

V padesátých letech musela rodina pracovat pro jáchymovské doly. Od šedesátých let pan Krakl začal pracovat v rukavičkárnách a postupně se od píky vypracoval až na ředitele celého závodu.
Bohužel až v době, kdy se vedení závodů v Dobříši rozhodlo veškerý provoz zastavit. Bankrot továrny nastal v roce 1998.

Vyprávění o rukavičkárnách jako hlavním motoru Abertam se proplétá i dalšími regionálními tématy. Hlavně o místní přírodě, rozhledně na Plešivci, tělocvičně, která nebyla nikdy dostavena a také o těžké současnosti, kdy se Abertamy vzpamatovávají z krachu rukavičkáren a přeorientovávají se na turistické centrum. celý článek