Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Vysoká

Wisset

Vysoká – Wisset - Text, fotografie - Václav Vodička. Rekreant v obci Vysoká.

Malá horská vesnička Vysoká nedaleko hradu Hasištejn se nalézá v nadmořské výšce 679 metrů nad mořem.Je situována na jihovýchod.V písemných pramenech se poprvé objevuje zmínka v roce 1281 a to v české podobě
„VIZOK“ Německé jméno „WISSET“ je doloženo v roce 1553. Od roku 1281 kdy Chotěboř z Račic daroval ves řádu německých rytířů v Chomutově. Příslušná listina zní:
My,totiž Chotěboř řečený z Račic a naše ctihodná manželka,potvrzujeme a veřejně prohlašujeme,že jsme
svěřili statky bratřím německého řádu v Chomutově pro usmíření a spásu našich duší a za plného souhlasu všech našich dědiců:totiž Křimov a sousední vesnice, jejichž jména jsou Stráž,Nebovazy,Lideň,Suchdol,Menhartice,Hoděvice,Vysoká spolu s rychtou,loukami,lesy,pastvinami,rybolovem,honitbou i se všemi náležitostmi řádně a rozumně po naší smrti
bez vší pochybnosti a zrušení se vším právem do věčného užívání.Poněvadž věříme,že rozdělení učiněné Pánem
je pomíjející,dle slibu evangelia získáme stonásobně v budoucnu a život věčný.Nadto ještě uvažujíce o budoucích
věcech,až budeme oproštěni od tělesného vězení,vyvolili jsme si,aby naše těla byla pohřbena u bratří svrchu řečených ve zmíněném domě.
Aby však nikdo z našich potomků toto poselství násilně nebo jakýmkoli způsobem se neodvážil zmařiti,dáváme tuto listinu řečeným bratřím,stvrzenou naší společnou pečetí, stejně i podepsanou svědky,jejichž jména jsou:
Albert z Jezeří,jeho bratr Albert řečený z Líšně,Chotěboř z Račic,Smylo,jeho bratr z Liběšovic,Bohuslav z Ervěnic,Neblaz jeho bratr z Ervěnic,Burchard z Maštova,Jindřich z Rechenberka se svými bratry,Ekhard ze Žďáru,Předota z Dobřence,Petr z Háje,Vlk z Minic,Lidéř z Března,Bedřich z Března,Petr ze Soběsuk,Beneš z Voděrad,Vlček ze Saběnic,Benko ze Zaječic ,Vok ze Zaječic,Kval z Havraně,Trojan z Března,Pokral z Újezda,Petr ze Sušan,Zdislav z Liběšic,čáslav z Brán. – Dáno v Chomutově léta Páně 1281 o kalendách /1.ledna /
Místem pohřbu Chotěbora z Račic měl zřejmě být již dostavěný kostel sv.Kateřiny v Chomutově řádu německých rytířů.
O významu tohoto obsáhlého darování Chotěbora z Račic a jeho ženy svědčí množství svědků,kteří byli k darovacímu aktu přizváni.K tomu musela dát výslovný souhlas dcera Johanna,která byla hlavní dědičkou Chotěbora,a její manžel Beneš z Doupova.
Při chomutovském panství zůstává až do roku 1411.Další spolehlivé zprávy o vesnici pocházejí z roku 1490,
kdy se objevuje v soupisu majetku Hasištejnských z Lobkovic.Za vlády Lobkoviců byla ves vyjmuta z chomutovského panství a přičleněna k Polákům,kdy k tomu došlo,přesně nevíme,ale s největší pravděpodobností se tak stalo v roce1572,kdy Poláky spolu s dalšími vesnicemi svého panství dal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic dal své druhé manželce Anně z Fictumua Egerberku.V roce1589 získal tento statek Jan
Starší z Lobkovic na Točníku a přenechal jej svému bratrovi Ladislavu ze Zbirohu.Ten upadl v roce 1593 v nemilost u císaře Rudolfa II.a byl nucen opustit Čechy.Jeho majetek byl zkonfiskován.Jeho manželka Magdalena ,rozená ze Salmu,ovšem prokázala,že většina Ladislavových držav pochází z jejího věna a proto jí byla část majetku,mezi jinými i Poláky,o dva roky později vrácena.
V roce 1596 zakoupil ves Vysokou spolu s panstvím Poláky Linhart Štampach ze Štampachu.Po bitvě na Bílé
hoře byl podstatný podíl majetku Štampachům,kteří stáli na straně protestantských stavů,zabaven.Od roku 1605 se Vysoká načas stala součástí panství Březno.
V roce 1623 koupil část zboží – Poláky s Vysokou Jaroslav Bořita z Martinic.Martinicové připojili někdy během druhé poloviny 17.století Poláky ke svým Ahníkovským državám.V letech 1651 až 1655 je uváděna majetku dominia Poláky.
V roce 1791 zdědila Ahníkov Marie Anna z Althamu a roku 1810 její dcera,provdaná Firmianová.Firmiané
drželi statek až do roku1840,kdy přešel do vlastnictví Wolkenstein – Trostburků.V jejich majetku ale zůstává Vysoká pouhých deset let.1.ledna1850 vstoupila v platnost správní reforma a obec Vysoká získala samostatnost.

Horská poloha vsi na nepříliš úrodných svazích neskýtala obyvatelům příliš mnoho možností k zemědělství.Během celé historie obce bylo zemědělství pouze doplňkovou produkcí pro vlastní potřebu.Jedinou výjimku tvoří len,který vesničané pěstovali ve větším množství.Len se pěstoval jednak pro domácí zpracování,jednak se prodával do měst,především do Chomutova.Podstatnou část výměry pozemků ovšem tvořil les a pastviny.
Hlavní zdroje příjmů obyvatel souvisely tedy s aktivitami pro vesnici netypickými.Zajímavou informaci poskytují v tomto směru chomutovské cechovní knihy z roku 1533,kdy byli do cechu pláteníků přijati horští mistři
Anderle Nestler,Markez Nestler,Valter a Lorenz Perpalk,všichni z Vysoké.Lze tedy dovolit,že část zdrojů obživy ležela právě v místní produkci lněného plátna.Tereziánský katastr se zmiňuje i o dalších řemeslech(řezník,kovář a zedník).Další možnosti souvisely s vlastní polohou vesnice na staré cestě do Míšně.Ve sféře služeb kolem cesty
Našli poddaní z Vysoké celou řadu příležitistí.
O významu této vesnice pro přechod hor svědčí i to,že zde byla zřízena celnice.Kromě cla z užití cesty do Míšně se ve Vysoké vybíraly i poplatky za převoz dřeva z jiných panství.Zápisy z let 1560 a 1563 svědčí o tom,že clo a
Poplatky byly součástí příjmů Chomutova.Ve vsi fungovala i zájezdní hospoda s herberkem,tedy právem poskytovat nocleh.V privilegiu z roku 1571 je ves uvedena mezi těmi,jež jsou povinny čepovat vrchnostenské pivo
Z Chomutova.S užíváním cesty souvisí i povoznictví,které zdejší obyvatelé provozovali,byť v menší míře.Další
významnou položkou byla těžba,zpracování a prodej dřeva.Zcela bezvýznamná byla v okolí Vysoké těžba rud.Několik pokusů dokázalo,že doly by v této oblasti byly naprosto nerentabilní a záhy se od této věci upustilo.
Ves Vysoká patřila k těm menším.Od roku 1560,kdy máme poprvé bližší údaje o velikosti obce,sestávala z
šestnácti usedlostí až do poloviny 18.století,kdy přibyly další dvě.Rozkvět zažila obec až po roce 1850,kdy se
výrazně rozrostla,takže v roce 1898 zde již žilo ve dvaceti čtyřech usedlostech celkem dvěstě deset obyvatel.

Poměrně časné osídlení v horské poloze,nevhodné pro zemědělství,nás nutí k zamyšlení,jaký důvod vedl obyvatele Vysoké,ale i dalších krušnohorských vsí,k osídlení takových míst.Je nesporné,že zde nehrála roli možnost vyhledávání surovin.Jednak nemáme pro 13.století žádné doklady podobných aktivit v našem regionu,
jednak je to stejné pro Vysokou(a dále také pro Křimov či Lideň a další vesnice)irelevantní,protože rudy v jejím
životě nikdy nehrály významnější roli.Hlavní důvod tkví pravděpodobně v lokalizaci na frekventované dálkové trase,jež skýtala dostatečné množství příležitosti k výdělku.V tomto světle bude nutné přehodnotit i dosavadní pohled na priority při osidlování Krušných hor,především v ranné fázi během 2.poloviny 13.století.
Toto je citace „Vysoká“ Jan Gaža Památky,příroda a život. Vydané okr. Museum Chomutov 1997 č.4
Použity některé údaje z článku o Obcích Chomutovska vydávané pravidelně v chomutovském denníku
„Nástup“ vysloveně z článku Petra Raka „Vysoká“.Další odkaz je tento.
Již v polovině šestnáctého století byla Vysoká poměrně velikou vsí – měla šestnáct usedlostí.O sto let později,
kdy v ní žilo přes osmdesát lidí,se počet obydlí zvýšil na osmnáct.Během osmnáctého století se Vysoká rychle rozrostla – v roce 1756 zde stálo šestadvacet a v roce 1787 třicet šest domů.Z řemeslníků jsou uváděni řezník,kovář a krejčí.Vysoká patřila do křimovské farnosti.V roce 1843 měla vlastní školu,v níž se o výuku staral
učitelský pomocník.V letech 1880 až 1881 vznikla ve Vysoké novorománská kaple.V roce 1850 se Vysoká stala
samostatnou politickou obcí v okrese Chomutov.Počet jejích obyvatel se od poloviny devatenáctého století pomalu,ale ustavičně snižoval (1843:dvě stě čtyřicet lidí,osmatřicet domů,1930:sto šestasedmdesát lidi,třicet sedm domů)Před druhou světovou válkou provozovali ve Vysoké své živnosti bednář,kovář,kolář,krejčí a švec.Byl zde obchod,Dvě hospody a trafika.V prvních poválečných letech poklesl počet obyvatel o celé dvě třetiny – na pouhých šedesát.Ale ani ten nevydržel dlouho,pouze do roku 1946 kdy bylo skoro veškeré obyvatelstvo Vysoké ODSUNUTO rozhodnutím Benešovských dekretů,měli tu smůlu,že měli německou národnost, ale to už necháme historii.Po tomto odsunu jsem přišli novodobí sedláci ale taktéž dlouho nezůstávají přibližně po dvou či třech letech odcházejí a ve vsi zůstává sedm lidí.V roce 1955 byla k Vysoké připojena obec Lideň a vroce 1960 se obě obce stávají součástí obce Místo.K 1.1.1989 se tyto obce stávají součástí obce Málkov.
Jako další je odkaz na knihu od Zdeňka Vachaty „ MÁLKOV a jeho osady“ vydané Obecním úřadem
V Málkově v roce 2000 nákladem 800 výtisků .Pojednávajíce o obcích Málkov,Zelená, Zásada,Ahníkov,
Vysoká a Lideň.



Články:

Historie, zajímavosti a příběhy z obce Vysoká / Wisset na Chomutovsku. Zpracoval Václav Vodička.

Vysoká – Wisset - historie obce

Malá horská vesnička Vysoká nedaleko hradu Hasištejn se nalézá v nadmořské výšce 679 metrů nad mořem.Je situována na jihovýchod.V písemných pramenech se poprvé objevuje zmínka v roce 1281 a to v české podobě „VIZOK“ Německé jméno „WISSET“ je doloženo v roce 1553. Od roku 1281 kdy Chotěboř z Račic daroval ves řádu německých rytířů v Chomutově.

Poměrně časné osídlení v horské poloze,nevhodné pro zemědělství,nás nutí k zamyšlení,jaký důvod vedl obyvatele Vysoké,ale i dalších krušnohorských vsí,k osídlení takových míst.Je nesporné,že zde nehrála roli možnost vyhledávání surovin.Jednak nemáme pro 13.století žádné doklady podobných aktivit v našem regionu,jednak je to stejné pro Vysokou(a dále také pro Křimov či Lideň a další vesnice)irelevantní,protože rudy v jejím životě nikdy nehrály významnější roli.Hlavní důvod tkví pravděpodobně v lokalizaci na frekventované dálkové trase,jež skýtala dostatečné množství příležitosti k výdělku.V tomto světle bude nutné přehodnotit i dosavadní pohled na priority při osidlování Krušných hor,především v ranné fázi během 2.poloviny 13.století. celý článek