Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Fojtovice

Voitsdorf

Fojtovice (německy Voitsdorf) vznikly jako hornická osada v době, kdy se přestalo s těžbou rudy na povrchu a těžiště dolování se přeneslo do hor. První zmínka o osadě pochází z roku 1446. K tomuto datu se objevuje v krupské městské knize jméno Hanuse Hertela „zcu Voytsdorf“, tedy z Fojtovic. Název obce vznikl z podstatného jména foit, což byl ve středověku úředník s určitou soudní pravomocí, často představitel obce.
Osada patřila ke Krupce a sdílela její osudy. Výjimkou bylo období po třicetileté válce, kdy patřila rodu hrabat Harasů v roce 1719 ji koupili spolu s Běhánkami a s obcí Sobědruhy Clary – Aldringenové. Od roku 1722 se Fojtovice opět staly součástí krupského panství. Obyvatelé se živili převážně těžbou rudy a jejím zpracováním. V roce 1757 zde pracovaly dva mlýny na úpravu cínové rudy, kromě toho zde měli ševce, krejčího a kováře. V roce 1787 tu stálo 76 domů.

Od 17. do 19. století těžba cínu neustále klesala, nepříliš úrodná a kamenitá políčka a chov dobytka nebo menších domácích zvířat obyvatele obce neuživily, a tak na konci tohoto období jim nezbylo nic jiného, než si hledat obživu jinde. V období průmyslové revoluce v 19. století
Odcházeli za prací do dolů a továren v podhůří nebo se věnovali domácí výrobě dřevěných předmětů a slaměných klobouků. Počet obyvatel i domů začal pozvolna klesat. V roce 1833 tu byly 123 domy a 812 obyvatel, roku 1850 celkem 1019 obyvatel, v roce 1869 počet obyvatel poklesl na 908, přičemž domů tu bylo 144. V roce 1890 zde žilo ve 128 domech 805 obyvatel, ale v roce 1910 se tato čísla mírně zvýšila: ve 134 domech pobývalo 839 lidí. V roce 1930 zůstalo domů stejně, avšak počet obyvatel klesl na 642. Občanů české národnosti zde bylo málo, v podstatě pouze státní zaměstnanci.

Před 2. světovou válkou sídlil totiž v obci obecní úřad, škola, četnická stanice, pošta a celnice. Farností patřily Fojtovice k Habarticím. Turistický ruch se projevoval tím, že zde poskytovalo služby pět hostinců a ještě další čtyři pohostinská zařízení byla k dispozici v bezprostředním okolí Komáří vížky. Od 19. Století, možná i dříve, stála v obci malá kaple, v roce 1933 byla z dlouholetých sbírek obyvatel postavena kaple větší. Po válce však zchátrala a v roce 1959 byla zbořena. Roku 1938 byly Fojtovice spolu s dalšími obcemi připojeny k Německu a v následujícím období spravovány podle říšských zákonů.

Po roce 1945 byli v Němci odsunutí, a protože se sem mnoho Čechů nepřistěhovalo, obec se téměř vylidnila. V roce 1950 tu žili ve 112 domech 44 obyvatel, kteří tvořili rozmanitou národnostní směsici – vedle Čechů a Němců tu žili Slováci, Francouzi, Rusové, Bulhaři, Poláci, Srbové a Rakušané. Hlavním tehdejším problémem bylo tyto obyvatele zaměstnat.
Kartonářský podnik, který tu jediný zbyl, zanikl v roce 1947, a tak zůstala jenom práce v lese a v pastvinářském družstvu.To se také nevyplácelo, proto jeho podstatu přebral státní statek, který zde založil farmu zaměřenou na živočišnou výrobu a postavil pro své zaměstnance byty. V roce 1970 zde již trvale žilo 120 lidí,později počet obyvatel poněkud poklesl, avšak v současné době se opět pozvedl, a tak zde dnes žije 140 obyvatel. Působila tu celní správa a škola, služby poskytovala následující zařízení – obchod, restaurace a kinokavárna.

Po válce působila v obci místní správní komise, pak místní národní výbor. Od roku 1950 byly Fojtovice osadou Horní Krupky a od roku 1961 se pak staly součástí města Krupky.

V současné době nepůsobí ve Fojtovicích žádné výrobní zařízení, ale rozšiřuje se cestovní ruch. Turisté určitě nepřehlédnou pomník, postavený po válce a připomínající, stejně jako podobné memento v Bohosudově, pochod smrti v dubnových dnech roku 1945. V poslední
Době tu byl vzhledem k bohatým turistickým stykům se sousedním Německem otevřen turistický pěší přechod.


Články:

Slunce, seno, jeřabiny.... aneb natáčení ve východním Krušnohoří se vyvedlo

Fotogalerii naleznete Z D E.

Od 25. 9 do 27.9. 2011 Česká televize natáčela další díl vlastivědné série Vzduchoplavec Kráčmera v okolí Fojtovic a Krupky.

Přálo nám počasí, bylo teploučko a tak vše šlo od ruky. Herečka a herci byli skvělí a štáb si je velmi pochvaloval. Vedení školy bylo usměvavé.

Natáčeli jsme na Předním Cínovci, na Fojtovicích, Komáří vížce, a v Krupce. Tématem byly krásnou louky východního Krušnohoří a jejich údržba. Velmi nám pomohl místní statkář pan Krajhanzl, který nám dovolil natáčet na jeho pozemcích a také nám udělal defilé jeho zvěře ustájené ve Fojtovicích. Nejprve vyšel oslík vedený malou holčičkou, poté vyběhly divé lamy, husí hejno, tři koně, kozy. Bylo to moc půvabné.

Oživli jsme příběh slavného očního lékaře Arlta z Krupky, představili geologické složení zdejších hor, pustili si draky. Zkrátka východní Krušnohoří bylo moc fajn.
Od ledna 2012 se budou znovu vysílat nové díly Vzduchoplavce Kráčmery. celý článek


Daniela Tylová und Petra Zavázalová aus Fojtovice / Voigtsgrün: UNSERE OBERSTE DEVISE IST RUHE

„In Voitsdorf wohne ich schon fast sechs Jahre. Wir sind im Grunde durch Zufall hierher gekommen, denn wir haben einen Wohnort irgendwo am Ende der Welt gesucht, wo es Berge und Schnee gibt. Ich stamme aus Teplitz, habe aber einige Jahre im Riesengebirge gelebt und wollte wieder zurück in die Berge. Voitsdorf hat am Anfang eigentlich keinen Eindruck auf uns gemacht, hier gab es nur Wind und asoziale Leute. Als wir etwa ein Jahr hier gelebt hatten, haben wir zusammen mit dem hiesigen Hofbesitzer Michal Krajhanzl den Bürgerverein für die Erneuerung Voitsdorfs gegründet. Wir haben beschlossen, dass wir Voitsdorf ein bisschen instand setzen und den Menschen ins Bewusstsein bringen wollen. Damit das nicht nur so ein heruntergekommenes Nest ist. Wir begannen an unserer Vision zu arbeiten – um Menschen hierher zu locken und in der Lage zu sein, unsere Aktivitäten zu finanzieren. Wir bieten Urlaub auf dem Bauernhof und Pferde für den Erlebnistourismus.“ celý článek


Fojtovice oživají díky dvěma dámám: Daniele Tylové a Petře Zavázalové

Během mého pátrání po nových plamíncích zájmu a patriotismu v pohraničí se mi ještě nestalo, aby hlavními osobami sdružení na obnovu zanikající sudetské obce byla dvě mladé dámy. Dodnes jsem si myslel, že tato činnost ženy spíše nebaví a svým mužům ji spíše tolerují. Fojtovice mi ale tento obraz změnily. Daniela Tylová je mladá energická žena, která odešla z lesklého života v Teplicích a usídlila se na konci světa. Jedině tak dnes lze charakterizovat obec Fojtovice nalézající se za vrcholky Krušných hor. To, co jsem paní Tylovou přivedlo a drží je klid, příroda a koně. Paní Zavázalová žije v Meziboří, na Fojtovicích a v Krupce pracuje. Hraniční přechod pro motoristy do Německa zde zřízen nebyl, takže zde chybí průvodní jevy takových přechodů. Nejsou zde kasína, vietnamská tržnice, benzínové pumpy.

Fojtovice dnes jsou torzem bývalé obce s 600 obyvateli. Dnes byste zde našli pouhých 60 obyvatel a to je ještě nikdy neuvidíte pohromadě. Přesto tato obec pod Komáří Vížkou pomalu ale jistě oživá. Daniela Tylová zde založila občanské sdružení které ve spolupráci s místním statkářem připomíná historii zapomenutého místa a také pečuje o rozvoj tradic a nových možností rozvoje. Proto zde proběhla akce Vánoce 2006 a Velikonoce 2007. Setkání s tradicemi, písněmi a pamětníky. Paní Tylová spolupracuje velmi úzce s německou stranou hor, hlavně s městem Geising. Bohužel ocenění za její práci se jí dostává hlavně z německé strany a nikoliv z české.

Aktuálně nejzajímavější činností na Fojtovicích je Kineterapie - možnost vození a ježdění na koních na nekonečných pastvinách Fojtovic. Pokud tedy máte zájem, přijeďte se svými dětmi či rodiči či prarodičí. Uvidíte, že koně a jejich citlivost jim udělají dobře.

Paradoxně tak paní Tylová a Zavázalová pracují na tom, aby Fojtovice již nebyly dále koncem světa a zároveň jejich domovem. Paní Tylová se sem odstěhovala za klidem a když rozvoj obce překoná jistou hranici, bude zase dál hledat konec světa, kde by se usídlila. celý článek


Kronika Fojtovic v Krušných horách - výtah.

Kronikář vzpomíná založení obcí již ve 11 st. století, kupř. Cínovce, kde byla objevena ložiska cínu. S tím přišli i noví osadníci z Bavorska, Franků a Saska. Vyrůstaly mlýny na rudu a dílny na jejich úpravu, drcení, po franckém způsobu, v okolí potoků. K tomu došlo i v údolí potoka Mohelnice. Kromě toho vznikalo i bohaté lesní hospodářství v lesích Krušných hor. Tak si museli po staletí naši předkové těžkou prací opatřovat živobytí. Postupně takové dílny zanikaly a začaly se stavět obytné domy. Štěstím bylo, že v této době nechal stavět Josef Rosenkranz továrnu na slaměné klobouky a tak obyvatelé Mohelnice a ti z okolí, zde našli práci.V r. 1903 byla továrna rozšířena ještě o jedno křídlo. Ale to už vznikaly i nové obchody a byly otevřeny 2 hostince. V roce 1875 nechalo Rakousko otevřít trojtřídní školu.
Po sbírce a darech mohl být konečně postaven i venkovský kostel v r. 1912, který byl vysvěcen
až v r. 1933 litoměřickým biskupem Josefem Weberem a pojmenován na kostel sv. Petra a Pavla.
Teprve několik let po vysídlení Němců a to až v r. 1958 byla téměř celá vesnice spolu se školou, kostelem, poštovním úřadem a hřbitovem vyhozena do povětří, sutiny odvezeny a vše srovnáno se zemí. celý článek


Příběh Goldammerova kříže ve Fojtovicích

Goldammerův kříž stejně jako ostatní ve Fojtovicích a okolí byly vystaveny na počet událostem, které se pojí s bývalými obyvateli Fojtovic. Podle pamětníků byl Goldamerův kříž vystavěn rodinou pana Goldamera, který jednoho pozdního odpoledne zabloudil v místech, kde kříž stojí. Hustá mlha, která je typická pro toto okolí v Krušných horách a blížící se noc nedávala údajně
panu Goldamerovi veliké šance na přežití.
Naštěstí pan Goldammer jako místní obyvatel věděl, jak se v této situaci zachovat a začal obcházet místo v kruzích. Kruhy postupně zvětšoval a po několika hodinách chůze dorazil zpět do vesnice a tím si zachránil život.
Jako vzpomínku a možná i jako varování pro ostatní na tuto událost, vystavěla rodina na zbloudilé místo památeční kříž.

AŤ JE TENTO PŘÍBĚH PRAVDIVÝ ČI NIKOLIV
JEHO HLAVNÍ MYŠLENKA
„ DÁVEJME SI POZOR NA HORÁCH POZOR PŘED RYCHLE SE MĚNÍCÍM POČASÍM“
PŘETVÁVÁ DO DNES A JE URČITĚ VHODNÝM VAROVÁNÍM
PRO NÁVŠTĚVNÍKY NAŠICH HOR.
celý článek


Schänkerův kříž ve Fojtovicích

Schänker kříž stejně jako ostatní ve Fojtovicích a okolí byly vystaveny na počet událostem, které se pojí s bývalými obyvateli Fojtovic. Podle pamětníků byl Schänker kříž vystaven rodinou bohatého hospodáře z Fojtovic, který vlastnil několik polí a pár kusů dobytka. Součástí jeho hospodářství bylo borůvkové pole ve Fojtovicích na němž nechal vystavit svůj kříž.
Kříž měl informovat nejen kolemjdoucí, ale i místní obyvatele, že borůvkové pole je jeho majetek, a že borůvky NESMÍ nikdo trhat!

Z dochovaných dokumentů není patrné, zda tradiční borůvkové trhy, které se každoročně konaly u kaple Sv. Wolfganga mají spojitost s borůvkovým polem pana Schänkera.

NICMÉNĚ OBĚ TYTO UDÁLOSTI POUKAZUJÍ NA TO, ŽE SE TĚMTO PLODŮM JIŽ OD NEPAMĚTI DAŘILO V HORSKÝCH OBLASTECH KRUŠNÝCH HOR.
celý článek