Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Klínovec

Keilberg


Klínovec

Objekty na vrcholu Klínovce tvořící dnes komplex horského hotelu vznikaly postupně od roku 1884 do roku 1927. Hotel byl provozován do roku 1990. Od šedesátých let 20. století zde však neproběhla žádná významnější rekonstrukce ani údržba. Důsledkem toho je současný havarijní stav celého komplexu, který nesplňuje ani základní hygienické podmínky pro provoz. Nepečovalo se ani o bezprostřední okolí hotelu, hospodářské budovy a výstavní pavilón se opravovaly svépomocí. V padesátých letech vyrostl vedle hotelu 56 metrů vysoký televizní vysílač, který hotel a vyhlídkovou věž připravil o výškový primát. Klínovec tak ztratil svoji bývalou tvář a získal novou funkci - posílat dál cizí informace.

Pro záchranu kulturní památky horského hotelu s vyhlídkovou věží na Klínovci založila obec Boží Dar v červnu 2004 Nadační fond Klínovec pro všechny zájemce, kteří budou chtít přispět na obnovu komplexu. Patronem této nadace se stal v současnosti nejznámější božídarský sportovec, český reprezentant v běhu na lyžích Lukáš Bauer.

Následující informace jsou převzaty ze studie proveditelnosti pro projekt Regenerace oblasti vrcholu Klínovce, který v roce 2004 zpracovala regionální rozvojová agentura Egrensis pro obec Boží dar.

Původní tvář Klínovce

Vyhlídková věž/rozhledna byla dokončena a předána do užívání v srpnu 1884, v průběhu let 1893-1927 bylo k vyhlídkové věži postupně přistavováno několik vzájemně propojených objektů: hotel, restaurace včetně příslušných obslužných provozů (sklady, ku­chyně atd.). V konečné podobě vznikl na vrcholu Klínovce zajímavý a architektonicky sladěný komplex budov. Ve druhé polovině 20. století přibyla v areálu telekomunikační věž, která byla postavena v těsném sousedství hotelového komplexu.

Na začátku druhé světové války byl hotel zabrán pro vojenské účely, po válce v roce 1945 byl zkonfiskován a v letech 1951-1960 byl znovu zabrán armádou, tentokrát pro rekreační využití. Po opětovném zpřístupnění jáchymovské oblasti pro veřejnost zde obnovil hotelový provoz podnik Restaurace a jídelny Karlovy Vary. Po roce 1990 přešel celý hotelový areál do vlastnictví města Jáchymov. V průběhu let 1991-2003 došlo několikrát ke změně vlastníků: město Jáchymov prodalo komplex objektů Klínovec firmě Interconex, a. s., Litoměřice, která jej dále prodala Českému národnímu investičnímu fondu v Litoměřicích. Dalším v řadě vlastníků se stala firma Moon, a. s., z Prahy. Po celou dobu nebyly objekty udržovány ani opravovány a postupně chátraly.

Vichřice v zimě 2002-2003 způsobila velké škody na střešním plášti. Tehdejší vlastník podal v červnu 2003 žádost na Městský úřad Ostrov ve věci „Horský hotel Klínovec - rekonstrukce střechy". V srpnu téhož roku vydal Městský úřad Ostrov rozhodnutí se závazným stanoviskem týkajícím se podmínek opravy. Ovšem další potřebné opravy objektů nebyly zaručeny a firma Moon, a. s., informovala, že nemá zájem nadále objekt vlastnit.

Zastupitelstvo obce Boží Dar vedené snahou zachovat jedinečnou kulturní nemovitou památku tvořící význačnou dominantu Krušných hor rozhodlo, že tento komplex koupí prostřednictvím své servisní společnosti Služby Boží Dar, s. r. o., provede rekonstrukci a následně jej bude provozovat. Oficiálně tak bylo učiněno na zasedání zastupitelstva obce dne 30. července 2003.

Historická část hotelového komplexu

A. Vyhlídková věž

Věž tvoří hlavní dominantu komplexu, i když její působivost je bohužel potlačena mohutnou telekomunikační věží, která byla vystavěna v těsném sousedství. Vyhlídková věž představuje čtyřpatrový osmiboký objekt, přičemž poslední patro tvoří ustupující ochoz ze žulových desek a dřevěnou stanovou konstrukcí střechy. Vřetenové schodiště je kamenné a zachovalé, vnější torkretová omítka vykazuje stav značného porušení (trhliny, opadaná omítka).

B. Hlavní objekt hotelu

Hlavní hotelový objekt přiléhá k severní straně vyhlídkové věže. Jedná se o dvoupatrovou budovu, jejíž druhé patro je kryté mansardovou střechou. Původní přízemní část byla v průběhu 20. století několikrát přestavována a dostavována do současné podoby, takže nosné konstrukce objektu jsou značně rozmanité.

Stěny v přízemí (zvláště obvodové) jsou vlhké, neboť zde nejsou provedeny izolace. Vlhkost je způsobena přirozenou zemní vlhkostí a také zatékáním dešťové vody.

Obvodové zdi v 1. NP vykazují trhliny, stropní trámy jsou zachovalé, v prostoru bývalé kuchyně však vykazují zvýšený průhyb a vlhkost. Ve 2. NP jsou svislé nosné konstrukce provedeny jako hrázděná zdiva, případně jako zděné. Nosné dřevěné sloupky hrázděné konstrukce vykazují vážné poškození hnilobou. Obvodové nosné konstrukce jsou kryty dřevěným deštěním, které je ve velmi zchátralém stavu. Stropní konstrukce jsou ve stejném provedení jako v 1. NP, tzn. dřevěné trámové. Celé 3. NP je řešeno jako vestavba do mansardového krovu s vikýři. Veškeré konstrukce mansard jsou dřevěné, s poškozením krokví a bednění hnilobou. Konstrukce je kryta korkovými deskami, v pokojích s werzalitovým obkladem, případně sádrokartonem. Stropy jsou tvořeny dřevěnými trámy, krov je proveden jako vaznicový sedlový.

C. Sobitschkova hala a Müllerův sál

Jedná se o původně samostatný objekt tzv. Jubilejního výstavního sálu se sálem inspektora Müllera. Budova je vystavěna z betonového kvádrového zdiva zachovalého stavu. Stropní konstrukci sálu tvoří dřevěný kazetový strop s malbou na kůži. Po celé délce severní stra­ny sálu se nachází podsklepená přístavba hospodářského zázemí hotelu. Svislé konstrukce jsou převážně kamenné a vykazují značnou vlhkost. Jsou rovněž narušené rozpadem cihel a vypadáváním kamenného materiálu. Prostor Müllerova sálu je v celé své ploše pod­sklepen, přičemž severní polovinu tvoří kotelna a jižní část má sníženou světlou výšku. V prostoru kotelny jsou obvodové zdi značně mokré, kamenné zdivo v jižní části je velmi nekvalitní. Z prostoru kotelny vybíhá západním směrem chodba procházející pod vnější obslužnou komunikací areálu až k olejovému zásobníku, který byl však již stržen. Svislé konstrukce celého objektu v 1. NP jsou cihlové, severní štítová stěna je značně mokrá s výkvěty plísní ve vnitřním prostoru, ostatní obvodové stěny jsou opatřeny dřevěným deštěním, které je ovšem ve špatném stavu. Stropní konstrukce jsou dřevěné trámové, v Müllerově sále kazetové. Svislé konstrukce 2. NP jsou hrázděné, vnější stěna vykazuje špatný technický stav způsobený zřejmě jejím vnějším oplechováním a následnou kondenzací vodních par a hnilobou dřevěné konstrukce. Sedlový vaznicový krov nad halou je vizuálně v dobrém stavu.

D. Východní ubytovací část hotelu

Jedná se o samostatný objekt vybíhající na jihovýchodní straně areá­lu, který je propojený s hlavní budovou v úrovni prvního patra visutou krytou chodbou (lávkou). Tento jednopatrový objekt má vestavěné podkroví umístěné v prostoru valbové střechy. Sklepní prostory, které byly původně využívány jako kotelna, se nacházejí ve velmi špatném technickém stavu. Většina půdorysu je zatopena vodou, která prosakuje z obvodových stěn. Stropní konstrukce z cihelných kleneb s ocelovými nosníky jsou v relativně dobrém technickém stavu. Konstrukční uspořádání 2. NP má podobu podélného trojtraktu, kde střední chodbové stěny tvoří příčky mezi chodbou a pokoji. Svislé konstrukce jsou cihlové, ro­ho­vý arkýř v jižní části vykazuje značné trhliny ve zdivu. Stropní konstrukce jsou dřevěné trámové v zachovalém stavu. Celé 3. NP je vložené do mansardového krovu s průběžně propojenými vikýři. Svislé konstrukce jsou zděné, stropní je trámová. Krov objektu je dřevěný se známkami zatékání do konstrukce. Spojovací lávka do hlavního objektu je ve špatném technickém stavu.

V těchto historických prostorách stávajících sálů se navrhují pouze dílčí dispoziční úpravy směřující zejména k vytvoření návaznosti provozu na hotelový systém stravování a vytvoření odpovídajícího sociálního zařízení a zázemí expediční části hotelové kuchyně. Sobitschkova hala bude využita především jako hotelová restaurace s tím, že podle potřeby bude možné rozšířit provoz až do Müllerova sálu, který by měl fungovat také jako společenský a taneční sál. V podkrovních prostorách 2. NP budou zřízeny ubytovací buňky pro personál. Sklepní prostory budou zčásti sloužit jako zázemí kuchyně a především zde bude umístěno hospodářské a technické zázemí.

Cesta k nové tváři

Řešení přístupové komunikace

K vrcholu Klínovce vede silnice III/2199, která odbočuje ze silnice II/219 Boží Dar-Vejprty. Obě jsou v majetku Karlovarského kraje a ve správě Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje. Přístupová komunikace je ve špatném technickém stavu a zejména během zimní lyžařské sezóny kapacitně nevyhovující. Obec Boží Dar usiluje o získání této komunikace do svého vlastnictví, aby zde mohla provést potřebné rekonstrukce a rovněž vnést řád do jejího provozu. Již v současné době funguje regulační systém na samotném vrcholu, kde je průjezd umožněn pouze přes automatickou závoru a každý motorista musí při odjezdu zaplatit poplatek.

V návaznosti na toto opatření chce investor obdobným způsobem omezit vjezd již z odbočky ze silnice II/219. Zde bude navíc nainstalováno počítadlo projíždějících vozidel v „komerčním" režimu. Vjezd nekomerčních vozidel (vlastníci objektů, záchranná služ­ba, horská služba, hasiči, zásobování, správci sítí, údržba apod.) bude umožněn pomocí speciální karty mimo počítadlo. Vjezdová a výjezdová závora u odbočky na Klínovec bude opatřena rovněž semaforem, který ři­diče upozorní na obsazení parkovacích ploch. Toto opatření bude fungovat především během hlavní zimní lyžařské sezóny, v letním období bude závora zvednuta a vozidla budou volně projíždět bez omezení. Ve zpracované projektové dokumentaci se předpokládá rozšíření komunikace a vybudování několika nových parkovacích míst na vhodných plochách. Bude nutné dosypat nebo odkopat potřebnou šířku vozovky a dorovnat ji do úrovně pláně. Vozovky a zpevněné parkovací plochy budou realizovány v bezprašném provedení s novým živičným krytem a zemní krajnicí. Odvodnění vozovek bude zachováno formou gravitačního podélného a příčného sklonu do souběžného příkopu.

Jak tedy bude v roce 2009 krušnohorský areál vypadat„

Architektonické a výtvarné řešení

Záměrem celé koncepce řešení hotelového komplexu je, aby dominantními objekty na vrcholu Klínovce zůstaly objekty historické části. Studie počítá s uvedením těchto objektů do původního stavu, tj. stavu posledního dochovaného z období třicátých let 20. století. Počítá se rovněž s eliminací nevhodných stavebních konstrukcí a přístaveb ze šedesátých až osmdesátých let minulého století. Řešení přístavby nových objektů služeb a fitness centra je navrženo jako architektonické řešení soudobé bez historizujících vazeb na původní objekt. U nových pavilónů budou použity výhradně místně vhodné a ověřené materiály (kámen, dřevo, sklo). Nové objekty budou hmotově přiměřené objektům historické části tak, aby historická část byla do určité míry výškově do­minantní. Záměrem je navázat na historii vzniku objektu hotelu na vrcholu Klínovce, kdy jed­notlivé části stavby také nevznikly najednou, ale byly postupně přistavovány, nastavovány a jinak doplňovány do současného různorodého architektonického stavu.

Historické budovy

Centrálním objektem vrcholu Klínovce bude samotná historická část vlastního hotelu, skládající se z Vyhlídkové věže, pavilónů A, B a C a nového fitness objektu. V rámci obnovy se počítá s uvedením historických částí do původního historicky autentického stavu. Vlastní provoz hotelu ale bude splňovat vysoké nároky technického vybavení. Studie obnovy řeší rovněž soubor služeb v nové přístavbě „objektu služeb". Prostory tohoto objektu mají vyřešit potřeby pro stravování v samoobslužné restauraci, lyžařský servis, půjčovnu sportovního vybavení, dále dětské centrum, centrální sociální zařízení a další služby pro návštěvníky areálu. Zázemí tohoto ob­jektu je plně propojeno se zázemím vlastního objektu hotelu (příprava jídel, obsluha...) a objekt je situován do severní části vrcholu, a tedy přímo navazuje na hlavní plochy sjezdovek Klínovec-sever a částečně i Klínovec-jih. Přístavbou tohoto objektu k historické části vznikne sevřená plocha jakéhosi komerčního centra vrcholu s terasou vhodnou pro stolování, drobné obchody i případné kulturní a společenské akce.

Navrhované řešení komunikací a parkovišť plně odpovídá rozdělení zón na vlastním vrcholu Klínovce. Hlavní příjezdová cesta v jižní části vrcholu bude opatřena vstupními turnikety pro oddělené parkování. Východní část vrcholu bude vyhrazena pro parkování hotelových hostů včetně přístupu do podzemních garáží. Jižní, západní a severní část vrcholu bude pak vyhrazena pro parkování ostatních návštěvníků včetně ploch pro autobusy.

Restaurace a kavárna

Hotelová restaurace s obsluhou se bude nacházet v přízemí pavilónu C (Sobitschkova hala). V letních měsících může být rozšířena o venkovní sezení na předzahrádce. Restaurace bude propojena s centrální kuchyní v hlavní budově hotelu s předpokládanou kapacitou 1 000 jídel/den. V přízemí hlavní hotelové budovy bude umístěna kavárna (opět s možností venkovního sezení na vyhlídkové terase) a hotelový bar.

Nové objekty a služby na Klínovci

Samoobslužná jídelna

V přízemí (1. NP) novostavby objektu služeb, který vznikne v severovýchodní části komplexu, bude vybudována samoobslužná jídelna pro zajištění rychlého stravování pro lyžaře. Kapacita zařízení bude minimálně 165 míst, navíc s možností venkovního sezení na vyhlídkové terase. Provoz a využitelnost tohoto zařízení v průběhu roku bude záviset na vývoji návštěvnosti hotelového komplexu. Během hlavní zimní lyžařské sezóny bude jídelna v provozu denně v závislosti na provozu vleků. Během letní sezóny bude fungovat provoz o víkendech, v průběhu týdne bude otevírací doba záviset na návštěvnosti. Příprava jídel a zásobování jídelny bude zajištěno z centrální hotelové kuchyně, v samotné jídelně bude pouze výdejna. Zejména v mimosezónních obdobích pak bude možno prostory jídelny využívat i k jiným účelům, např. jako výukové a školicí centrum.

Kongresové centrum - příklad mimosezónního využití areálu

Jedním ze záměrů využití hotelového komplexu na Klínovci, a to především v mimosezónních obdobích, je pořádání různých kongresových akcí a školení. Již ve fázi přípravy celého projektu revitalizace areálu například projevili zájem zástupci Horské služby ČR, která by hotel vždy dva měsíce v roce využívala jako školicí a výcvikové středisko pro záchranáře a horolezce.

Pro účely pořádání všech těchto akcí bude sloužit především přízemí pavilónu C, jehož vnitřní dispozice bude možno variabilně upravovat podle potřeby, a také prostory samoobslužné jídelny v objektu služeb. Müllerův sál, který tvoří součást pavilónu C, bude běžně sloužit jako společenský a taneční sál. Bude jej ovšem možné využívat i jako salónek pro různá soukromá jednání, firemní akce, večírky nebo jako školicí místnost. Stejným způsobem se předpokládá i víceúčelové využití hotelové restaurace, případně také kavárny a již zmiňované samoobslužné jídelny.

Podzemní kryté parkoviště

Pro hotelové hosty bude k parkování sloužit kryté podzemní parkoviště s kapacitou cca 50 vozidel, které bude vybudováno v podzemí objektu služeb. Z prostoru tohoto parkoviště bude umožněn bezbariérový přístup do recepční haly a do objektu služeb.

Venkovní parkování bude rozděleno na dvě zóny - pro hotelové hosty (46 stání) a pro ostatní jednodenní návštěvníky (110 stání) včetně autobusů (3 stání). Parkování vozidel bude řízeno přehledným orientačním systémem a parkovacím turniketem. Parkovací plochy budou střeženy kamerovým systémem, zejména během lyžařské sezóny je pak možné uvažovat i o hlídání specializovanou bezpečnostní agenturou. Další investicí na parkovacích plochách bude rekonstrukce torza bývalých garáží, kde vznikne nový přízemní objekt pro parkování sněžné techniky.

Fitness salón

Součástí projektu Regenerace oblasti vrcholu Klínovce je rovněž výstavba zcela nového objektu umístěného jihovýchodně od stávajícího hotelu. V tomto objektu vznikne:

Přístavbou k hlavní budově hotelu vzniknou rovněž menší komerční prostory na severovýchodní terase, které bude možno využít např. jako prodejny drobného zboží či pro další služby (kadeřník aj.).

Venkovní terasa pro návštěvníky sportovního areálu

Nabídku služeb návštěvníkům areálu doplňuje dále severovýchodní terasa vhodná pro venkovní stolování a konání různých společenských akcí pod otevřeným nebem. V úrovni podzemního parkoviště budou dále vybudovány prostory se zázemím pro lyžaře a s přístupem přímo ke sjezdovkám. Fungovat zde bude úschovna lyží, ski servis s půjčovnou lyžařského vybavení (v letní sezóně půjčovna horských kol a dalšího sportovního náčiní) a dětský koutek.

Součástí zrekonstruovaného a dostavěného hotelového komplexu na

Klínovci bude rovněž nové sídlo Horské služby ČR - oblast Krušné hory, která bude začleněna do Integrovaného záchranného systému (IZS).

Kromě již existujících sportovních zařízení je rovněž v plánu vybudovat zde v dalších etapách revitalizace vrcholu Klínovce například sportovní hřiště pro míčové hry.

Další plánované služby


Články:

Divadelní představení na lanovce z Jáchymova na Klínovec ve dnech 12. a 13. 2. 2010

Divadelní představení na Klínovci

Studenti Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze připravují projekt Lanostory přímo pro svah nejvyšší hory krušných hor, Klínovce. Představení proběhne 12. a 13. února od 16:15 hod. na Jáchymovské lanovce.

Diváci tak budou mít příležitost shlédnout jáchymovský příběh v jednotlivých obrazech během jízdy na vrchol. Režisérka Apolena Vanišová a dramaturg Andrej Šoltés se nechali inspirovat pohnutou historií Krušných hor, ale i jejich pověstmi a legendami. Celý tvůrčí tým, čítající asi třicet osob, bude inscenaci připravovat přímo na místě už od počátku měsíce února.

Veškeré informace a novinky naleznete na adrese www.lanostory.eu.

Režie:
Apolena Vanišová (2. ročník obor režie a dramaturgie Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU)

Dramaturgie:
Andrej Šoltés (2. ročník obor režie a dramaturgie Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU)

Hrají:
studenti 1. ročníku oboru herectví Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU

Scénografie a kostýmy:
Studenti oboru scénografie Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU

Produkce:
Irena Velichová (2. ročník Katedry produkce DAMU)
Kristýna Kamenická (2. ročník Katedry produkce DAMU)
Monika Urbánková (2. ročník Katedry produkce DAMU)
celý článek


Představení letních turistických možností na Klínovci dne 30.8. 2008 od 14:00


Jedná se o mezinárodní akci prezentace služeb cestovního ruchu lokalitě Klínovecka. Akce tak jak je koncipována nemá v ČR obdoby. Nejedná se přímo o nabídku cestovních kanceláří, ale o konkrétní nabídku možností jak strávit a aktivně využívat volný čas od jednotlivých provozovatelů v daném regionu.

Jednotliví provozovatelé volnočasových zařízení a služeb, města a obce tohoto regionu se snaží představit méně známé lokality a možnosti, které lze bezpečně provozovat v letním i zimním období.

Tato regionální akce se od ostatních předhlídek cestovního ruchu liší v tom, že prakticky všechny volnočasové nabídky si mohou návštěvníci vyzkoušet přímo na celé lokalitě Klínovec. Samozřejmě vyjma zimních, které budou prezentovány příslušnými propagačními materiály.

Budete moci sjíždět sjezdovku na koloběžkách, vyzkoušet si paraglaiding, vystřelit z luku a další činnosti. celý článek


Unterstützen auch Sie den Keilberg

Unterstützen auch Sie den KeilbergDas Gesicht des höchsten Gipfels im Erzgebirge - des Keilbergs - wird erneuert. Auch Sie können zur Modernisierung beitragen, damit wir ihn alle schon bald mit Stolz und Selbstbewusstsein besuchen können. Der Gebäude-komplex des Berghotels und dessen Umgebung wird von 2005 bis 2009 saniert, dafür müssen schätzungsweise 150 Millionen Tschechische Kronen aufgebracht werden. Die Gemeinde Gottesgab (Boží Dar) hat deshalb zur Rettung dieses denkmalgeschützten Objekts den Stiftungsfond Keilberg gegründet. Wollen auch Sie dieses Vorhaben finanziell unterstützen, senden Sie bitte ihren Beitrag an das unten angegebene Konto.... celý článek