Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Hřebečná

Hengstererben

Poloha

Dříve samostatná obec Hřebečná, dnes součást Abertam, je položena na krásném jižně orientovaném mírném svahu. Nejnižší místo obce u Abertam stojí v 900 m n. m. a nejvyšší bod Hřebečné je ve výšce 1 040 m n. m. Ačkoliv by se zdálo, že v takové výšce se těžko žije, v případě Hřebečné tomu zas tolik nebylo. Oproti severně položené Ryžovně zde panovalo teplé a slunečné klima. Proto se zde odnepaměti pěstovalo obilí, brambory a ječmen. Díky této teplotní přívětivosti se Hřebečná stala oblíbenou rekreantskou obcí.

Založení obce

Obec byla v 16. století založena kvůli hornictví. V roce 1544 zde byl otevřen důl Mauricius, který pracoval bez přestávky 300 let. Těžilo se zde stříbro a cín. V bývalém kamenolomu nad obcí se nachází krásná ukázka sloupcovité odlučnosti čediče. Zůstalo zde mnoho pozůstatků po těžbě, které zarůstají mechem, vřesem, borůvkami, břízami a dalšími vzácnými a krásnými rostlinami. Je to místo pro dobrodružné objevy a poklidné rozjímání. Úchvatnou podívanou dnes je pohled na valy vysbíraných kamenů z polí v blízkosti kamenolomu. Toto dílo nezměrné lidské námahy je dokladem toho, jak moc se lidé, kteří zde chtěli žít, museli nadřít, než jim země vydala obilí či brambory. Vysbírávání kamenů ale nebylo jedinou úpravou terénu. Bylo také nutné odvést vodu z kyselých rašelinišť mimo pole a dlouhodobě pečovat o kvalitu půdy.

Domácí výroba

Další výdělek pro obyvatele nabízelo paličkování krajek a od poloviny 19. století i výroba rukavic. Ačkoliv byla Hřebečná od Ryžovny vzdálena opravdu jenom kousek, silnice propojující obě obce byla postavena až v roce 1903. Další spojení se světem měli místní lidé v podobě vlakové zastávky v Perninku.

Současný život

V roce 1939 žilo v Hřebečné 1 158 obyvatel ve 213 domech. Po válce odsud odešlo přes 900 obyvatel. Tento úbytek obyvatel nejvíce odnesla část obce Erb při cestě k božídarskému Špičáku - dnes lyžařská magistrála. Dnes zde nestojí jediný dům.

Ve středu obce - Grund - se dodnes zachovala budova školy, ale již delší dobu nefunguje. Obec Hřebečná je tak spíše rekreačním centrem než místem k životu.


Články:

Petr Bohdálek: Co se chystá pro návštěvníky unikátní štoly Sv. Kryštofa v dole Mauricius na Hřebečné? Vývoj zpřístupňování šachet v Krušných horách.

Petr Bohdálek je původem z severní Moravy, ale na český Severozápad ho přilákalo bohatství důlních děl a možnost podílet se na jejich dokumentaci a zpřístupnění. Tento geolog dnes žije v mecce hornictví - v Jáchymově. Dnes je asi nejinformovanější člověkem, který má přehled o oživování hornických památek v Krušných horách.

V rozhovoru se dozvíte v jakých místech se plánuje otevření nových děl a v jakém stavu jsou již započaté stavby. Největším magnetem pro budoucí návštěvníky šachet je důl Mauricius na Hřebečné. Zdejší unikátní zachovalá šachta Kryštof nabídne nevídané atrakce. Kromě dvou dómů - až 200 metrů na šířků a 60 metrů na výšku, také jezero, 100 metrů hlubokou jámu a původní výdřevy z 16. století. Během pár let snad i průchod na povrch skrze propadliště nad dolem po lávkách a schodech. Důl Mauritius bude rozhodně perlou krušnohorských důlních památek.

Jako bombónek po rozhovoru nás pan Bohdálek společně s Vaškem Hellerem vzal přímo do nitra dolu Mauritius. Prošli jsme jen tak tak úzkým ústím štoly. Dále už to ale bylo širší. Všude byla voda, bahno, a občas jsme se plazili přes závaly. Uprostřed cesty náš čekala úžasná 100 metrů hluboká jáma, kterou zde vyvrtali jáchmovští havíři v 50. letech. Šel z ní pořádný strach... Na konci chodby byla hlavní síň. Bohužel zde chyběl žebřík, takže jsme se nedostali až k ní, ale pan průvodce nám alespoń posvítil a zapózoval. Díky moc.

Všechny fotografie z prohlídky šachty naleznete zde.

celý článek


Michal Urban: Rund um Hengsterben gibt es eine Reihe geheimer Dokumente des Bergwesens. Und mit der Zeit wird auch der Schacht freigelegt.

Michal Urban ist ein Urlauber aus Prag, der sich verliebte ins Erzgebirge im wesentlichen und dank der allgegenwärtige Überreste der bergmännischen Arbeiten. Es ist nicht nur die Geschichte geschrieben in einer Chronik, sondern sind es auch hauptsächlich die Reishügel, die Stollen, die versenkten Schächte und die historische Fotografie. Bei einem Streifzug durch diese vereinsamten und dunklen Plätze erwachte in ihm Interesse über Mineralien, Steine und Geschichte als solches. Er kennt die bergmännische Vergangenheit einer Vielzahl der Gemeinden im Kreis Hrebecne. Zugleich kennt er auch die Geschichte von Hrebecne selbst. Insofern Sie diese Ecke des Gebirges und die Geschichte interessiert, nimmt sie sicherlich ein Gespräch gefangen. celý článek


Michal Urban: Kolem Hřebečné je spousta tajuplných dokladů hornictví. A časem bude i zpřístupněná šachta.

Michal Urban je původně geolog a dnes novinář z Prahy, který si zamiloval Krušné hory a to hlavně díky všudypřítomným pozůstatkům hornické činnosti. Není to pouze historie psaná v kronikách, ale jsou to hlavně rýžovnické kopečky, štoly, propadlé šachty a historické fotografie. Na toulkách po těchto opuštěných a tajemných místech se v něm probudil zájem o minerály, kameny a historii jako takovou. Zná hornickou minulost většiny obcí v okolí Hřebečné. Zároveň zná i historii Hřebečné samotné. Pokud Vás tento kout hor a hornictví zajímá, jistě vás rozhovor zaujme. celý článek


Josef Iser : Moje mládí na Hřebečné před a během války a v Merklíně po válce

Pan Josef Iser se narodil na Hřebečné, kde žil až do roku 1946. Potom se odstěhoval za prací do Merklína. Později pracoval i v jáchymovských dolech. Transport, kterým měli jít do odsunu zrušili, a tak zůstal s rodinou v republice.

Hlavní devizou tohoto vyprávění je podání, kterým své vzpomínky vypráví pan Iser. Dospívání na Hřebečné je pro dnešního rekreanta velmi vzrušující sondou do doby, která je nenávratně pryč.

Pan Iser také rozebírá tradice, které se na Hřebečné udržovaly. celý článek


Slavnostní otevření druhé části naučné stezky Pstruží - Hřebečná v neděli 16. 9. 2007

V neděli 16.9. v 10:00 se uskuteční slavnostní otevření horské naučné stezky Hřebečná, sraz účastníků bude v Abertamech u silničního mostu přes Bystřici pod městem ve směru na Jáchymov. Vlastní naučná stezka měří 4 km a obsahuje sedm zastávek s osmi informačními tabulemi o historii a současnosti Hřebečné s důrazem na její báňskou minulost.

celý článek