Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Kraslice

Graslitz


Články:

Richard Dotzauer (1816–1887) - Otec Krušnohoří

Autor textu: Lukáš Smola, Národní památkový ústav v Lokti.

Příjmení Dotzauer bylo svého času v Kraslicích a blízkém okolí velmi rozšířené. Dotzauerové přišli údajně do tohoto krušnohorského města na sklonku 16. století z Bavorska jako mlynáři a i zde se po řadu generací věnovali tomuto řemeslu. Rodina se postupně rozrůstala a její příslušníci již vesměs v rodinné tradici nepokračovali. V Kraslicích samotných asi největšího věhlasu dosáhl Jan Florián Dotzauer jako zdejší lékárník a ranhojič. Jeho syn Richard, který se vypracoval mezi vážené pražské obchodníky, pak díky svým rozličným podnikatelským a sociálním aktivitám přispěl ke slávě rodného města po celé zemi. Na rodný kraj nikdy nezapomněl a snažil se jeho obyvatele všemožně podporovat. Za vykonané zásluhy mu řada měst udělila čestné občanství a dostalo se mu mnoha dalších poct a vyznamenání, z nichž byl zřejmě nejčestnější přívlastek „otec Krušnohoří“. celý článek


Graslitzer Heimatbrief - od 27. února je online 21 ročníků

21 ročníků kraslického časopisu rodáků je odedneška online. Můžete si tedy pročíst ročníky 1949 až 1970. Naleznete je ve Fotogalerii v sekci Písemné prameny.Další ročníky bohužel nemáme.
Pokud byste věděli o dalších ročnících, dejte nám prosím vědět, v rámci možností zajistíme jejich digitalizaci.

Příjemné počtení přeje Petr Mikšíček a Lukáš Grüner, který časopis skenoval. celý článek


Graslitzer Heimatbrief - ab 27. 2. 2008 sind 21 Jahrgänge online

Die Jahrgänge 1949 - 1970 können sie durchschauen im Fotogalerii / Schriftliche Quellen.
PM celý článek


Václav Kotěšovec aus Graslitz: Chronist in einer Stadt im Sudetenland zu sein – das ist heute wirklich keine einfache Aufgabe.

Herr Kotěšovec sammelt sowohl in seiner Freizeit, als auch als Angestellter der Stadt Graslitz Dokumente zur Geschichte der Stadt und ihrer Umgebung. Viel Material musste er übersetzen. Derzeit bereitet er gleich mehrere Bände zur Stadtgeschichte und den Gemeinden in der Graslitzer Gegend zum Druck vor. Wir hoffen, dass sich ein Lokalpatriot findet, der ihre Herausgabe ermöglicht. Käme es nicht dazu, wäre das für die Region sehr schade. Das Material ist zurzeit leider nur bei ihm zu Hause einsehbar. celý článek


Gedenksteine erinnern an die Geschichte verschwundener Orte

Am 10. November 2007 fand die feierliche Weihe von 15 Gedenksteinen im einstigen Kreis Graslitz /Kraslice statt. Die Finanzierung und Realisierung wurden gemeinsam mit dem Verein Freunde der Stadt Graslitz, dem Heimatverband der Graslitzer e.V., dem Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds und weiterer Sponsoren realisiert.
Die ursprüngliche Idee kam von dem gebürtigen Markhausener Klaus Hoyer, der für seinen Heimatort einen Gedenkstein aufstellen wollte. Es ist erfreulich, dass diese Initiative auf tschechischer Seite auf offene Ohren stieß und aus dem einen Stein fünfzehn wurden. Perspektivisch könnte sich die Zahl auf 24 erhöhen. Neben historischen Aufnahmen der Ortschaften ist auch jeweils eine Chronik in tschechischer und deutscher Sprache auf der Informationstafel zu finden.
Nach einer Andacht in der Jakobi-Kirche in Schönau / Snĕžná und den Ansprachen der Vertreter des Vereins Freunde der Stadt Graslitz und des Heimatverbandes der Graslitzer e.V. segnete Pfarrer Petr Fořt aus Graslitz symbolisch für alle 15 Steine den Gedenkstein neben der Jakobi-Kirche. Leider ließen der starke Schneefall und die damit verbundenen schlechten Straßenverhältnisse es nicht zu,mit dem Bus alle Steine aufzusuchen, wie es ursprünglich geplant war. Den Abschuß der gelungenen Veranstaltung bildete ein Beisammensein im Graslitzer Kulturhaus. Dabei kam es auch zu einem konstruktiven Meinungsaustausch zwischen deutschen und tschechischen Teilnehmern.
Sicher ist es für die Graslitzer und die ehemaligen deutschen Bewohner dieser Region ein
bedeutender Schritt, dass die Geschichte ihrer Heimat aufgearbeitet und diese Steine gesetzt wurden. Mögen diese Steine zur weiteren Information, aber auch zur Mahnung anregen. Geschichte kann nur anhand objektiver Fakten aufgearbeitet werden. Eine Vermischung von ausgewählten Fakten mit persönlichen und nationalistische Anschauungen stehen der Objektivität entgegen.
Auf dem Weg zur Normalität zwischen Deutschen und Tschechen sind sicher noch viele Schritte
erforderlich, aber ein weiterer ist damit geschafft.
Die Steine sind in folgenden ehemaligen Ortschaften zu finden: Schwarzenbach / Černá, Lauterbach /Čirá, Markhausen / Hraničná, Stein / Kámen, Kirchberg / Kostelní, Schönwerth / Krásná, Frankenhammer / Liboc, Konstadt / Mlýnská, Neudorf / Nová Ves, Ursprung / Počátky, Schönau /Snĕžná, Waltersgrün / Valtéřov, Waitzengrün / Loučná, Hochgarth / Obora und Nancy / Rájec.
celý článek


Pamětní kameny připomínají historii zmizelých míst

10.listopadu 2007 se uskutečnilo slavnostní vysvěcení 15 pamětního kamene v oblasti Schönau / Snĕžná. Financování a realizaci společně uskutečnily Společnost přátel města Kraslice, Svaz domovců z Kraslic, Fond Německo-České budoucnosti a další sponzoři.

S původní myšlenkou postavit v místě svého narození pamětní kámen přišel rodák Klaus Hoyer. Je hezké, že tato iniciativa byla podpořena na české straně a tak byl vztyčen patnáctý kámen. Perspektivně by počet kamenů mohl být zvýšen na 24. Na místě se také vždy nachází informační tabule s kronikou v českém i německém jazyce a s historickými obrázky.

Po vzpomínce na jakubský kostel v Schönau / Snĕžná, po promluvě zástupců Sdružení přátel Kraslic a Svazu domovců z Kraslic posvětil farář Petr Fořt z Kraslic symbolicky všech 15 pamětních kamenů. Bohužel silné sněžení uzavřelo silnice a nebylo možno uskutečnit plánovanou cestu autobusem kolem dalších kamenů. Závěr úspěšné akce tvořilo setkání v kulturním domě v Kraslicích, kde došlo ke konstruktivní výměně názorů mezi německými a českými účastníky.

Pro Krasličáky stejně jako pro bývalé německé obyvatele tohoto regionu jsou tyto akce jistě významným krokem k vyrovnání se s minulostí jejich domova. Pamětní kameny mohou vést k větší informovanosti, ale i k diskusi. Dějiny mohou být posuzovány pouze na základě objektivních fakt. Směs vybraných fakt s osobními a nacionalistickými pohledy brání objektivitě.

Na cestě k normálním vztahům mezi Němci a Čechy je zapotřebí mnoha dalších kroků, tato akce byla jedním z nich.

Pamětní kameny lze dále najít na následujících místech, z části zaniklých obcí:
Schwarzenbach / Černá, Lauterbach / Čirá, Markhausen / Hraničná, Stein / Kámen, Kirchberg / Kostelní, Schönwerth / Krásná, Frankenhammer / Liboc, Konstadt / Mlýnská, Neudorf / Nová Ves, Ursprung / Počátky, Schönau / Snĕžná, Waltersgrün / Valtéřov, Waitzengrün / Loučná, Hochgarth / Obora und Nancy / Rájec.
celý článek


Erzgebirgische Entstehung der Mundharmonika und ihre Verbreitung in die ganze Welt

Wer war das eigentlich, der Pfundskerl Richter?

So beginnt der Engländer Pat Missing seine Betrachtung über Richter, Landsmann aus Böhmen, Gestalter der verbreitesten Variante der Mundharmonika. Welche Rolle spielte nun Richter in der Entstehung oder Entwicklung der Mundharmonika?

Übersetzt von Susan Müller aus Greiz - Dialog mit Böhmen. celý článek


Krušnohorský původ foukací harmoniky a její rozšíření do celého světa.

Kdo to vlastně byl, ten chlapík Richter ?
Tak začíná svoji úvahu o Richterovi, rodáku z Čech, tvůrci nejrozšířenější varianty foukací harmoniky, angličan Pat Missing. Jakou roli tedy hrál Richter ve vzniku nebo vývoji foukací harmoniky? celý článek


Václav Kotěšovec z Kraslic: Kronikářem v sudetském městě dnes není vůbec jednoduchá práce.

Pan Kotěšovec jak amatérsky, tak profesionálně jako zaměstananec města Kraslice sbírá dokumenty a historii jak města, tak okolních obcí. Spoustu materiálů si musel přeložit. V současné době má připraveno k vydání hned několik svazků dějin města a obcí na Kraslicku. Doufáme, že se najde místní patriot, který umožní jejich vydání. Bylo by to pro region veliká škoda. Souborné dílo pana Kotěšovce je zatím k prohlédnutí pouze u něj doma.

Pan Kotěšovec krásně vypráví o svém příchodu do pohraničí a o všech věcech, které ho potkaly.
Nedávno vydal kroniku města. Je to jistě záslužný krok, ale v řadách vysídlených Němců, i zůstavších Němců, vyvolala hněv. Proč? Poslechněte si. celý článek