Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Nejdek

Neudek


Text: Mgr. Milan Michálek

Jak zachránit pohraničí„

Krušné časy mně (žiji v Krušných horách od roku 1954) nepřinesly Krušné hory, ale krušný a ne­šťastný odsun Němců na základě pro mě nepřijatelného principu kolektivní viny. V roce 1938 měl Nejdek 10 tisíc obyvatel, z toho 100 Čechů, tedy 1 %. V roce 1945 se během dvou let vše změnilo. Nebudu opakovat to, co bylo řečeno v této místnosti u příležitosti vernisáže výstavy Zmizelé Sudety dne 17. 4. 2003 (Dr. Stanislav Burachovič : „V Krušných horách jenom v oblasti mezi Kraslicemi a Klínovcem zaniklo 18 obcí"). Nebudu připomínat kolik bylo zničeno historických a uměleckých památek, církevních objektů. (V Nejdku byla téměř zlikvidována široko daleko známá křížová cesta na Křížovém vrchu).

Vrátím se ješt k odsunu Němců. Po vyhnání dvou a čtvrt milionu Němců jsme se stali (myslím Česko) „nejčistším" národním státem v Evropě. Přívlastek čistý mi ve spojení se slovem národ zní jako slovo nečisté. Vzpomeňme na nacistické teorie o čisté rase. Co přinesl odsun Němců„ Opuštěná hmotná bohatství jsme nechali zničit, jasné kriminální činy při tzv. divokém odsunu jsme nepotrestali. Mám osobní dojem, že xenofobie přerůstající v nacionalismus, nepřiznané sklony k rasismu jsou v české společnosti mj. také výsledkem odsunu Němců. Přitom dochází k paradoxu. Mám zkušenosti, že přinejmenším xenofobie je v nově osídleném pohraničí menší než ve vnitrozemí. Pocházím ze středních Čech. Při svých návštěvách doma i jinde ve vnitrozemí jsem neustále slyšel slova: „A to se nebojíš, že se Němci vrátí a budeš z pohraničí utíkat„ " Vždy jsem odpovídal: „Proč, když vy se bojíte za nás." Za desetiletí prožitá v Nejdku jsem ani osobně, ani z titulu zastávané funkce žádný strach z „německého revanšizmu" nepocítil. Vysvětlení: Kde se totálně vyměnilo během několika let veškeré obyvatelstvo„ Kde se sešlo najednou tolik národností„

Česko vymírá! Demografické studie hovoří jasně. Dětí se Čechům rodí málo. Ministr Škromach uvádí, že za 25 let bude v Čechách chybět 400 tisíc pracovníků. Zatímco v západoevropských zemí je cizinec každý dvanáctý člověk (tedy 8,5 %), v Česku i přes přijetí mnoha uprchlíků po roce 1989 jsou to necelá 3 %.

Plány můžeme mít skvělé, ale kdo je bude realizovat„ Využijme toho, že předsudky vůči cizincům jsou v Krušnohoří menší než třeba ve středních Čechách. Přestaňme ohrnovat nos nad Vietnamci, Ukrajinci, Kazachy, Moldavany aj. Povšimněme si jejich pracovitosti, cílevědomosti a dokonce vědychtivosti. V Chebu tvoří Vietnamci 20 % obyvatel. Počet Vietnamců přijatých ke studiu na chebské gymnázium dosáhl letos celé třetiny. Z deseti nejlepších podle výsledků přijímacích zkoušek je polovina Vietnamců, (absolutně nejlepší je rovněž Vietnamec).

Staré tradice Nejdecka

Ve svém příspěvku se soustředím na jinou oblast, na zpřetrhanou kontinuitu společenského života, na spolkovou činnost. Nejdek prožíval před sto a více lety, na přelomu 19. a 20. století nebývalý vzmach, a to i díky aktivitám spolků a občanských sdružení. V roce 1897 otevřela Nejdecká kruš­nohorská jednota (Neudeker Erzgebirgsverein) kamennou rozhlednu na Tisovském vrchu - Pajndlu (tehdy Peindlberg), a ta se brzy stala turistickou atrakcí Nejdecka. V roce 1908 byla u paty rozhledny otevřena horská bouda. Ještě v roce 1897 byl vztyčen na Křížovém vrchu, na konci křížové cesty 7 m vysoký železný krucifix o váze 1,3 t. V Nejdku působil po staletí Střelecký spolek, zachoval se Střelecký řád spolku o 36 bodech z roku 1626. Sbor dobrovolných hasičů byl v Nejdku založen již roku 1868. (Pro zajímavost: Je to rok položení základního kamene pražského Národního divadla, vyhořelo v roce 1881). Činila se i municipalita. Nejdečtí radní zřídili zvláštní výbor kvůli projektu horské železnice z Karlových Varů do Saska a trasa přes Nejdek zvítězila navzdory dřívějšímu projektu vedeného přes Hroznětín, Merklín, Pernink. Jako v mnoha jiných místech i v Porolaví vznik železnice (v roce 1899) znamenal přelom v rozvoji regionu. (Např. v Nejdku vyrostlo za první desetiletí 20. století 187 domů, to je stejné množství jako za předcházejících 70 let 1830-1900). První elektrické světlo se v Nejdku rozsvítilo již před sto lety, v roce 1905. V roce 1908 byl uveden do provozu městský vodovod a v témže roce se Nejdek stal okresním městem. To je příklad rozkvětu města v jednom desetiletí.

Když jsem před jedenapadesáti lety přišel do Nejdku, okrašlovací spolky, baráčnické obce, občanská sdružení jako všude jinde po únoru 1948 neexistovaly. Největší nejdecká turistická atrakce - 1600 m dlouhá křížová cesta - byla v dezolátním stavu a zkáza její umělecké části rychle pokračovala za tichého souhlasu tehdejších mocipánů, kterým vadila zejména religiózní podstata této velkolepé galerie v přírodě. Marasmus totalitní doby se šířil jako mor a v Krušných horách, stejně jako ve všech nově osídlených pohraničních krajích, byl ještě znásoben absolutním přerušením kontinuity rodů, jazyka, společenského a také spolkového života. Jen krásná krušnohorská krajina zůstala. Tolik úvodem.

Mladé tradice Nejdecka

Pro dosídlené oblasti znamenal naprostý průlom do zaniklé spolkové činnosti zákon č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů, který napravil čtyřicetileté bezpráví v této věci. Také v Nejdku začala vznikat občanská sdružení.

Jde o Nejdek - JoN

Zmíním se obšírněji o občanském sdružení JoN - „Jde o Nejdek" . Bylo založeno 17. 11. 1999 v den 10. výročí listopadové revoluce. Symbolika tohoto dne u Jonu (jak jsme si zvykli zjednodušeně říkat) zůstala, a tak všechny plenární schůze koná sdružení vždy sedmnáctého, začátek v 17 hodin 17 minut. Nejsme „masovou" organizací (Slyšíte pejorativnost slova masový„, vzpomeňte na ROH, spartakiády). Máme 20 členů, z toho 6 členů výboru. Nebudu číst naše stanovy, snad stačí odpovědět na otázku „Co to znamená, když se řekne JoN".

JoN chrání historické památky, technické památky a přírodní výtvory v Nejdku a Porolaví. Angažuje se v tvorbě krajiny a urbanismu. Iniciuje a podporuje bádání v historii Nejdecka. Vyvíjí dokumentační, propagační a osvětovou činnost. Pečuje o rozvoj turistického ruchu, o využití volného času občanů. Pěstuje pravidelný spolkový život v duchu bývalých okrašlovacích spolků. Volně navazuje na činnost někdejší německé Nejdecké krušnohorské jednoty (Neudeker Erzgebirgsverein), jejíž činnost vrcholila na přelomu 19.-20. století a byla ukončena 2. světovou válkou.

Největším současným úkolem sdružení je obnova 150 let staré křížové cesty. Rozhodnutí ujmout se této obrovské akce a přijmout odpovědnost za ni nebylo lehké. Teprve čas ukáže, zda jsme tuto horu problému dokázali zlézt. Vypracovali jsme rozpočet na novou uměleckou část křížové cesty a ten činí 2,5 mil. Kč na nové reliéfy, doplňky a zdobné prvky. Čtrnáct kamenných kapliček odolalo vandalům jen díky fortelu tehdejších kameníků a kvalitě krušnohorské žuly. O kapličky se postará jejich vlastník - město Nejdek, které již začalo s jejich očištěním a drobnými opravami.

Na obnově umělecké části pracují tři výtvarníci (Heřman Kouba z Nejdku, člen Unie výtvarných umělců, navrhl a tvoří 14 nových reliéfů. Michal Špora z Karlových Varů reliéfy odlévá a Stanislav Nádeníček z Nejdku tvoří doplňky a zdobné prvky).

Do dnešního dne jsme od mecenášů a sponzorů, od města Nejdek, od Karlovarského kraje, od velkých podnikatelů v Nejdku a okolí, od Česko-německého fondu budoucnosti (dárci největší částky - 500 tis. Kč) získali 1,600.000 Kč. Křížovou cestu chceme slavnostně otevřít nejpozději do roku 2008, do 150. výročí jejího vysvěcení (24. 10. 1858).

Občanské sdružení JoN svou pětiletou činností něčeho dosáhlo, něco se mu nepodařilo.

Mezi úspěchy patří:

Co se nepovedlo„

Přestože v plánech činnosti sdružení se každý rok opakuje požadavek na vedení města, aby v Nejdku vznikla plnohodnotná střední škola, dosud se tak nestalo. O důležitosti střední školy pro vývojovou kontinuitu v Porolaví budu ještě mluvit.

Nepovedlo se zřídit v Nejdku ani v Nových Hamrech malé železniční muzeum Krušnohorský semmering, nedošlo k přejmenování nesmyslného názvu železniční zástavby Nové Hamry zastávka na tradiční název Sejfy, a to kvůli těžkopádnosti Ředitelství českých drah. Neuskutečnily se některé plánované projekty na vytvoření lesního areálu pro využití volného času občanů, rodičů s dětmi, zbudovaného podle fantazie dětí. Několik žádostí o granty - „Tvořivé léto 2002" a „Zelený kopec setkávání" bylo zatím neúspěšných.

Zatím nedosahujeme úspěchů Nejdecké krušnohorské jednoty z „německých" časů, ale nevzdáme se.

Další mladé tradice

V roce 1999 začala druhá velká lidová slavnost, tentokrát iniciovaná a zorganizovaná vedoucím Od­dělení kultury a propagace Měst. úřadu v Nejdku Zdeňkem Pánkem, a sice Krušnohorský vánoční jarmark, ten bude mít letos již svůj sedmý ročník. Jde o další mladou tradici, která rychle dospívá do zralého věku. Je radost sledovat, jak se při organizování těchto vánočních jarmaků vytvořilo ko­lem nejdeckého infocentra, sídla oddělení Kultury a propagace, hejno poměrně mladých spolupracovníků, nadšenců a obětavých tvůrců mladých tradic. Ve svém volném čase, bez nároků na odměnu připravují své nevšední atrakce, nové, neokoukané pouťové stánky, pečou cukroví, šijí dobové kostýmy a v nich po dobu jarmarku vystupují. Vytvořili téměř rodinu, která se navzájem podporuje, nezávidí si nápady a dokonce se po úspěšném jarmarku sejde, aby si rodina popovídala a zhodnotila celou akci, např. v loni v prosinci před Vánocemi ve vinárně U Kostela.

Další právě rodící se mladou tradicí je svatomartinský průvod, spojený se zpěvy a hranými scénkami na schodišti kostela sv. Martina. Loni v listopadu měla tato slavnost velký úspěch díky občanskému sdružení Dětský svět, římsko-katolické farnosti, divadelnímu souboru Jirásek, pěveckému sboru kostela sv. Martina, Městské knihovně, Českému červenému kříži, hasičům a jiným dobrovolníkům.

Nesmíme zapomenout na Základní uměleckou školu, v níž působí jako učitelka výtvarné výchovy paní Jarmila Janků. Její nápady, jak zaujmout výtvarně nadané děti v dnešní době plné různých lákadel, jsou originální. Spolu s dětmi pomalovala fasádu své dvoupatrové školy různými symboly, které zdálky ukazují, že jde o budovu umělecké školy. Nebo děti pokryly opěrnou zeď v blízkosti školy mozaikou podle vlastní fantazie, vytvořenou ze skleněných střepů. Aktivity Jarmily Janků přesahují nejen Nejdecko, ale i hranice republiky. V programu Evropské unie Sokrates navštívila se svými žáky několik evropských zemí, v Nejdku hostila partnery z Itálie, Řecka, Belgie, Norska a Španělska.

Nabízejí se i další akce, některé bláznivé nebo, jak se dnes říká, „ulítlé", jako běh do vrchu z Nejdku do Tisové, kdy účastníci jedoucí ve vlaku na trati z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu využijí velkého stoupání tratě z Nejdku do Perninku (převýšení 360„m na 15 km trati), pohrdnou pohodlím „motoráku", vystoupí v 10:42 hod. v Nejdku - zastávce a nadběhnou během 19 minut vlaku do zastávky Tisová, kde buď stihnou nastoupit v 11:01 do stejného vlaku, nebo to zkusí příště. Závod o ceny by se mohl nazvat Nejdecký nadběh nebo Semmering Lopet.

Genius loci Nejdecka

S přetržením kontinuity zmizel z Krušných hor i genius loci. Tento těžko definovaný pojen neznamená jen geografickou zvláštnost, neopakovatelnou krásu krajiny, města, ale genius loci je vytvářen po dlouhou dobu, po staletí, lidmi, rodinami a rody. Genius loci vznikne z jejich zděděných zvyků a tedy nakonec místních zvyků, za pomoci lidové slovesnosti, krojů, dialektu, názorů (jen velmi pomalu se měnících), na vztahy mezi lidmi, na výchovu, na umění aj., prostě názorů na život.

Kontinuita vývojová se neobejde bez postupného obnovení genia loci. Tento fenomén vznikne však jen tam, kde mladé tradice vyspějí a poznenáhlu se mění ve staré tradice. A nejde jen o velké akce, ale i o spolkový život, o dobrovolné spolčování se k novým, originálním aktivitám. V tomto maratonu zvítězí ten region, to město, ta obec, kde budou mít:

a) dostatek stálých obyvatel, usedlíků

b) dostatečnou vzdělanost

K znovunabytí ztraceného genia loci je třeba především vzdělanosti. Zatím jsme se v Krušnohoří se vzděláním na štíru. Příklad: Stále vyšší renomé si získávají v posledních letech VOŠ - vyšší odborné školy. Jde o tříleté pomaturitní studium, z absolventů získají zaměstnavatelé „hotového" zaměstnance. Statistika podle krajů říká, že nejvíce VOŠ na 100 tis. obyvatel je v kraji Plzeňském - 4,2, dokonce víc než v Praze - 3,1. Plzeňský kraj téměř nemá území dosídlené po odsunu Němců. Naproti tomu Ústecký kraj má na 100 tis. obyvatel 1,2 školy a Karlovarský kraj je s 0,65 školy poslední. Oba tyto kraje jsou téměř stoprocentně „dosídlené". Situaci ještě zhoršuje rozhodnutí Ministerstva školství optimalizovat síť středních škol. Při této restrikci počtu škol se přihlíží zcela mechanicky k nízkému počtu absolventů základních škol. Rozhoduje zde tendence úprku do velkých, nejlépe krajských měst a, což je ještě horší, lobbizmus toho nejhrubšího zrna. Jak jinak by mohlo dojít k současnému rozhodnutí zrušit v Krušnohoří tradiční Odbornou houslařskou školu v Lubech u Chebu nebo Střední průmyslovou školu hudebních nástrojů v Kraslicích.

Některá města již pochopila, že úbytek obyvatelstva je trvalý a ve vyspělých evropských zemích přímo hrozivý. A tak slibují svým občanům, aby neutekli, první poslední a potenciálním přistěhovalcům hory doly. Mezi městy neprobíhá zatím občanská válka, ale válka o občany. Ale kdoví! My, Nejdečané a Porolavští, bychom měli mezi sebe přilákat vzděláníchtivé cizince. Z jejich dětí již budou noví Evropané a sebevědomí Krušnohorci.


Články:

Der Neudecker Heimatbrief – digitalisierte Geschichte aus dem Erzgebirge – erzählt von den Vertriebenen aus dem Erzgebirge

Im Rahmen des Projekts „Mosaik der Erzgebirgskultur“ haben wir alle Jahrgänge des Neudecker Heimatbriefes digitalisiert, der seit 1948 erscheint und noch bis zum Jahr 1998 per Hand gedruckt wurde.

Den eingescannten Neudecker Heimatbrief finden Sie in der Sektion Fotogalerie/Eingescannte schriftliche Quellen.

Wenn Sie sich für diese Region und die Ansichten der von hier stammenden Sudetendeutschen interessieren, können Sie auf diesen Seiten diese unikate Materialsammlung zum ehemaligen Neudecker Kreis nutzen.
celý článek


Neudeker Heimatbrief - pro lepší hledání v obsahu čísel byl zveřejněn index textů o všech obcích z okresu.

V rámci projektu Mozaika krušnohorské kultury jsme zdigitalizovali všechny ročníky Neudecker Heimatbrief. Od roku 1948, který byl ještě ručně tištěn až po rok 1998.

Naskenovaný Neudecker Heimatbrief naleznete v sekci Fotogalerie/Naskenované písemné prameny.

V sekci Písemnosti v levém zeleném menu naleznete záložku Neudeker Heimatbreif, kde si můžete vyhledat Svazek, číslo časopisu a stránku, na které se nachází člának z místa, které Vás zajíma. Nejlépe podle čísla časopisu a ročníku potom můžete hledat ve fotogalerii v naskenovaných Heimatbriefech. Tento index pro stránky www.znkr.cz zajistil pan Miroslav Holeček z Nejdku.

Pokud Vás zajímají vzpomínky na tuto oblast, názory sudetoněmecké skupiny rodáků, můžete na těchto stránkách využít unikátní digitální sbírky materiálů k tomuto bývalému okresu.
PM celý článek


Neudeker Heimatbrief - rešerše textů o městě Nejdek / Neudeck

Vážení čtenáři.

Přikládáme k vašemu použití index textů, které vyšly v časopise Neudeker Heimatbrief o městě Nejdek.

Vlevo naleznete název přispěvku, dále autora.
Čísla v pravé části značí toto: Svazek, číslo časopisu a stránku s textem.
Např.: Voigtsgrün mit Bild 1 26 1

Pro vaši orientaci v naskenovaných Heimat Briefech hledejte podle čísla časopisu. Klikněte si v sekci Fotogalerie / Písemnosti / Neudker Heimatbrief na vybrané album, a zkuste najít přesné číslo časopisu.

Doufáme, že se Vám hledání v NHB ulehčí.
PM celý článek


Neudeker Heimatbrief - rešerše textů o okrese Nejdek

Vážení čtenáři.

Přikládáme k vašemu použití index textů, které vyšly v časopise Neudeker Heimatbrief o okrese Nejdek.

Vlevo naleznete název přispěvku, dále autora.
Čísla v pravé části značí toto: Svazek, číslo časopisu a stránku s textem.
Např.: Voigtsgrün mit Bild 1 26 1

Pro vaši orientaci v naskenovaných Heimat Briefech hledejte podle čísla časopisu. Klikněte si v sekci Fotogalerie / Písemnosti / Neudker Heimatbrief na vybrané album, a zkuste najít přesné číslo časopisu.

Doufáme, že se Vám hledání v NHB ulehčí.
PM celý článek


Antonín Klíma aus Neudeck – sein Weg aus Wolhynien ins Sudetenland

Antonín Klíma stammt aus Wolhynien.

Seit 1864 lebte seine Familie dort. Alle gingen im Jahre 1947 von dort weg. Sie wohnten in Lubna in der Gemeinde Lutchard und lebten dort von einer intensiv betriebenen Landwirtschaft. In Wolhynien erlebten sie die Erniedrigungen durch die ukrainische und die deutsche Regierung vor und während des Krieges. Im Gespräch erzählt Herr Klíma die Geschichte seines Vaters, wie er einen russischen Offizier für einen Laib Brot rettete.

Diese Geschichte führt weiter bis zur Erhörung durch den tschechoslowakischen Staat, der den Wolhynier-Tschechen die Rückkehr anbot. Nach dem Transport ins einstige Vaterland verbrachte die Familie Klíma zwei Jahre in Mähren bei Hohenstadt. Erst nach dem Studium ging Herr Klíma nach Neudeck.

Herr Klíma bringt uns die Zeit und das Leben in Wolhynien näher und auch die Verhältnisse, die in den 50er Jahren und während des Hochwassers 1961in Neudeck herrschten. Er beschreibt auch, wie die Wolhynier-Tschechen in ihre frühere Heimat fahren und was sie über die neuen Eigentümer ihrer früheren Häuser denken, wie sie sich an ihr früheres Leben hier erinnern. Fühlen sie nicht etwas Ähnliches wie die Sudetendeutschen?


celý článek


Milan Michálek aus Neudek: Er dachte sich die Bezeichnung Porolaví (dt. - Gegend um Sauersack) aus und hob viele, jüngere Traditionen aus der Taufe

Milan Michálek kam nach dem Krieg aus dem mittelböhmischen Úval nach Neudek. Als Lehrer begann er sich bald in der Ausbildung der hiesigen jungen Leute zu engagieren. Im Rahmen dieser Tätigkeit spart er jedoch nicht mit Kritik an der Politik des Staates, der nach dem Krieg ein ethnisch reines Land voller eiserner Vorhänge, Isolation und Feinde hinter diesen schaffen wollte. Ebenso vertritt er die Theorie der entwurzelten Generation, die im Grenzgebiet nichts Wertvolles hervorbrachte und sich eher an der Zerstörung des Sudetenland beteiligte.

Herr Michálek ist aber nicht nur kritisch, sondern auch tatkräftig. Er baute Gesangs- und Sportvereine in Neudek auf, ist der führende Kopf hinter dem Konzept der so genannten "jungen Traditionen", die das Vakuum nach der Vertreibung der Sudetendeutschen ein bisschen mit solchen neuen Aktivitäten ausfüllen sollen, die mit der hiesigen Landschaft, der Geschichte und der Vorkriegskultur zusammen hängen.

Er ist der Mitbegründer von JoN - Jde o Nejdek (dt. - Es geht um Neudek) - einem Bürgerverein, der sich die Erneuerung des hiesigen Kreuzweges zum Ziel setzte. Und auch den noch nie verwirklichten Lauf von der Eisenbahnstation Neudek zum Bahnhof in Eibenberg. Er ist außerdem der Video-Chronist des Ortes und gilt als der Diplomat für die Sudetendeutschen. Als ehemaliger Bürgermeister beteiligte er sich auch an der ersten, berühmten Neudeker Wallfahrt, die als Vorreiter für die Aussöhnung mit den Sudetendeutschen gilt.

Herr Michálek hat wirklich viel zu erzählen.
celý článek


Milan Michálek z Nejdku: Autor názvu Porolaví a mnoha dalších mladých tradic.

Pan Milan Michálek přišel do Nejdku po válce z středočeských Úval. Jako učitel se brzy zapojil do vzdělávání místních mladých lidí. Přes tuto pedagogickou činnost dnes nešetří kritikou k politice státu po válce směřující k vytvoření etnicky čistého státu plného železných opon, izolací a nepřátel za nimi. Stejně tak pracuje s teorií vykořeněných generací, které v pohraničí nevytvořili nic hodnotného a spíše se podíleli na likvidaci Sudet.

Kromě kritiky ale pan Michálek tvořil. Je autorem krásného názvu Porolaví. Vybudoval pěvecký a sportovní spolky v Nejdku. Je autorem koncepce tzv. "mladých tradic". Tady vyplňování vákua po odsunu Němců novými činnostmi, které souvisí s místní krajinou, historií a předválečnou kulturou.

Spoluzaložil tak JoN - Jde o Nejdek - občanské sdružení, které si vytklo obnovu křížové cesty nad Nejdkem. Dále pravidelné jarní čistění černé skály v nejužším místě Nejdku. Také nikdy neuskutečněný běh z Nejdek - zastávka na nádraží v Tisové. Dále dělá městu Nejdek videokronikáře a plní cennou službu diplomata se sudetskými Němci. Jako bývalý starosta se podílel také na slavné první Nejdeckou pouti v roce 1990, která byla precedentní akci podání ruky sudetským Němecům.

Pan Michálek toho má opravdu mnoho co vyprávět. celý článek


Antonín Klíma z Nejdku - cesta z Volyně do Sudet /Antonín Klíma aus Neudeck - der Weg aus Ukraine nach Sudetenland

Pan Antonín Klíma pochází z Volyně.

Od roku 1864 tam žila jeho rodina. Všichni odjeli v roce 1947. Bydleli u Lubna v obci Lutcharda. Velmi intenzivně pěstovali zemědělství. Na Volyni zažili perzekuci bolševiků při zakládání kolchozů. Také zažili Ukrajinskou a německou nadvládu před a během války. V rozhovoru pan Klíma vypráví krásný příběh, jak jeho tatínek zachránil jednoho ruského důstojníka za pecen chleba.

Příběh se dál vine k vyslyšení prosby československého státu k návratu Čechů do Sudet. Po transportu do Čech, ztrávila rodina Klímova dva roky na Moravě u Zábřeha. Teprve po vystudování odešel pan Klíma do Nejdku.

Pan Klíma umí krásně vyprávět a dokáže hezky popsat dobu a života na Volyni a také poměry, jaké panovaly v Nejdku v 50. letech, v době povodně z roku 1961. Popsal také jak bývalý volyňští Češi se jezdí dívat zpět na Volyň a sledují nové majitele domů. Jak vzpomínají na svůj život zde. Je to vlastně velmi podobné pocitům sudetských Němců, nemyslíte?
celý článek