Hymna Krušnohoří
Výběr jazyka
Česky Deutch
Pro fungování interaktivní mapy je třeba mít zapnutý JavaScript ve Vašem prohlížeči.

Hraničná

Markhausen


Články:

Klaus Hoyer: Markhausen war das größte Vergnügungszentrum im Erzgebirge

Herr Hoyer wurde in einer Kleinstadt direkt an der Grenze zwischen den größeren Städten Graslitz und Klingenthal geboren – in Markhausen. Kurz nach der Vertreibung hatte er keine Gelegenheit mehr diesen Ort zu besuchen. Seine Familie ließ sich gleich in Klingenthal nieder. Sie beobachteten, wie Markhausen nach und nach verfiel, zuwuchs und gegen Ende der 50er Jahre praktisch nicht mehr existierte. Auch an der Grenze zum Bruderland DDR wurden Grenzorte liquidiert. Damit haben wir den spezifischen Genius loci dieser Region teilweise verloren. Heute sind wir hinter einem Dschungel versteckt. Bis in die 90er Jahre gab es zwischen Klingenthal und Graslitz keine Verbindung. Im Jahre 1968 war in Klingenthal auch die ostdeutsche Armee postiert, die zusammen mit anderen Armeen des Warschauer Paktes in die vom Frühling berauschte Tschechoslowakei einrücken sollte. Die Soldaten blieben aber an der Grenze, damit sie nicht an den Einmarsch der Hitlerarmee erinnerten, die durch Graslitz fuhr.

Herr Hoyer begann Informationen von anderen Vertriebenen zu sammeln und gab dann Mitte der 90er Jahre ein wunderschönes Buch voller interessanter Fotografien und Texte heraus. Seine Kontakte zu den Vertriebenen in Aschaffenburg waren beim Umzug der Heimatstube von dort nach Klingenthal von großem Nutzen. Leider bleibt das Archiv noch auf deutscher Seite, aber vielleicht kehrt die Geschichte eines Tages wieder an ihren Heimatort zurück. Hier hören Sie von den Geschichten und Schicksale der Grenzorte, sudetendeutsch-tschechischen Städten und der heutigen Politik.
celý článek


Klaus Hoyer: Hraničná byla největším zábavním centrem Krušných hor.

Pan Hoyer se narodil v městečku přímo na hranici mezi velikými městy Kraslice a Klingenthal - v Hraničné /Markhausen. Brzy po odsunu již neměl žádnou příležitost tuto obec znovu navštívit. Jeho rodina se usadila hned v Klingenthalu. Chodili se dívat s ostatními rodáky, jak Hraničná postupně zarůstá, pustne a konecem padesátých let jak je srovnána se zemí. I na linie s bratrským východním Německem se likvidovali obce na hranici. Ztratili jsme tím speicifický hraniční genius loci. Jsme nyní ukrytí za džunglí. Až do devadesátých let nebylo mezi Klingenthalem a Kraslicemi žádné spojení. V roce 1968 byla v Klingenthalu připravena německá armáda,která měla společně s dalšími varšavskými armádami vrhnout do jarem omámeného Československa. Armáda ale zůstala za hranicí, aby se příliš nenavazovalo na vzpomínky na hitlerovská vojska projíždějící Kraslicemi.

Pan Hoyer začal shromažďovat informace o Hraničné od ostatních vyhnanců a v polovině devadesátých let o ní vydal krásnou knihu plnou zajímavých fotografií a textů. Svoje kontakty s vyhnanci v Aschaffenburgu zužitkoval při vyjednání přesunu krajanské krasliceké Heimatstube z Aschaffenburgu do Klingenthalu. Bohužtel zatím archiv zůstane na německé straně, ale snad v budoucnu jednou roztají ledy natolik, že se historie města Kraslice bude moci vrátit zpět domů.

Poslechněte si velmi erudované vyprávění o osudu příhraničních měst, česko-sudetoněmeckých měst a o dnešní politice. celý článek