Tváře Krušnohoří již brzy.
25. 5. vyjde nová kniha o Krušných horách. Jmenovat se bude Tváře Krušnohoří a bude mnohovrstevnatá. Chcete-li se o knize dozvědět více, klikněte na příspěvek.
Křest knihy proběhne 16. 6. 2009 na horském hotelu Lesná. celý článek
Richard Dotzauer (1816–1887) - Otec Krušnohoří
Autor textu: Lukáš Smola, Národní památkový ústav v Lokti.
Příjmení Dotzauer bylo svého času v Kraslicích a blízkém okolí velmi rozšířené. Dotzauerové přišli údajně do tohoto krušnohorského města na sklonku 16. století z Bavorska jako mlynáři a i zde se po řadu generací věnovali tomuto řemeslu. Rodina se postupně rozrůstala a její příslušníci již vesměs v rodinné tradici nepokračovali. V Kraslicích samotných asi největšího věhlasu dosáhl Jan Florián Dotzauer jako zdejší lékárník a ranhojič. Jeho syn Richard, který se vypracoval mezi vážené pražské obchodníky, pak díky svým rozličným podnikatelským a sociálním aktivitám přispěl ke slávě rodného města po celé zemi. Na rodný kraj nikdy nezapomněl a snažil se jeho obyvatele všemožně podporovat. Za vykonané zásluhy mu řada měst udělila čestné občanství a dostalo se mu mnoha dalších poct a vyznamenání, z nichž byl zřejmě nejčestnější přívlastek „otec Krušnohoří“. celý článek
Dárek Krušným horám k vánocům: 25 ročníků časopisu Erzgebirgszeitung od 19. 12. online.
Od 19. 12. si můžete procházet časopis, který od roku 1885 vycházel v Teplicích. Naskenované ročníky 1918 - 1943 naleznete zde.
Jeho jediným tématem je popis reálií, příběhů a aktivit v Krušných horách. Tento tiskový orgán Horského sdružení spolků Severních Čech se věnuje všem částem našeho pohoří. Nalezneme zde detailní popis přírody, cest, památek, uměleckých děl, medailonky osobností a mnoho popisů výletů a tipů na výlet. Přesto se nelze ubránit dojmu, že tento časopis, zvláště koncem třicátých let i přes svoji regionalitu, jedostranně popisuje pouze německé aktivity v kraji. Taktéž zde naleznete mnoho odkazů o nacionální nenávisti vůči Čechům. Zvláště vypovídající je číslo z listopadu 1938, kdy se zde naplno projevila do té doby potlačovaná radost z připojení k Německu.
Pokud tedy máme objektivně zhodnotit tyto dokumenty a vysvětlit jejich důvod k online prezentaci, musíme říci, že časopis Erzgebirgezeitung až do roku 1938 představuje výborný zdroj informací k regionu Krušnohoří. Ovšem ročníky 1939 - 1943 již víceméně představují propagandu válečného tažení nacistického Německa. Tyto materiály ve válečných číslech zabírají minimálně 50 % textů.
Časopis je proto třeba číst se zřetelem doby a informace "filtrovat" a brát je jako ideologicky zaujaté. Práce s prameny ale již ve své podstatě znamená umět oddělit ideologii od skutečných příběhů.
Přesto zde naleznete mnoho dobových materiálů, unikátních fotografií, vyprávění a vůbec dostatek etnografického materiálu. Společně s Komotauer Heimatkunde tvoří i Erzgebirge Zeitung důležitý zdroj informací k regionálním dějinám. celý článek
14. 7. od 21:00 na ČT 1 se bude vysílat dokument z cyklu Na cestě po Krušných horách
Jistě tento cyklus znáte - komentují ho Jiří Bartoška a Miroslav Donutil.
Tentokrát nás provedou po Krušných horách.
Natáčelo se první týden v květnu po celém dlouhém hřebeni Krušných hor.
A kdo za celým dílem stál? Scénáristka a režisérka Adéla Špajlová a kameraman Tomáš Nováček. Pokud byste jim chtěli sdělit své dojmy z pořadu, prosím napište jim na: [email protected]
Odkaz na stránky pořadu je zde:
Graslitzer Heimatbrief - od 27. února je online 21 ročníků
21 ročníků kraslického časopisu rodáků je odedneška online. Můžete si tedy pročíst ročníky 1949 až 1970. Naleznete je ve Fotogalerii v sekci Písemné prameny.Další ročníky bohužel nemáme.
Pokud byste věděli o dalších ročnících, dejte nám prosím vědět, v rámci možností zajistíme jejich digitalizaci.
Příjemné počtení přeje Petr Mikšíček a Lukáš Grüner, který časopis skenoval. celý článek
Historie, zajímavosti a příběhy z obce Vysoká / Wisset na Chomutovsku. Zpracoval Václav Vodička.
Vysoká – Wisset - historie obce
Malá horská vesnička Vysoká nedaleko hradu Hasištejn se nalézá v nadmořské výšce 679 metrů nad mořem.Je situována na jihovýchod.V písemných pramenech se poprvé objevuje zmínka v roce 1281 a to v české podobě „VIZOK“ Německé jméno „WISSET“ je doloženo v roce 1553. Od roku 1281 kdy Chotěboř z Račic daroval ves řádu německých rytířů v Chomutově.
Poměrně časné osídlení v horské poloze,nevhodné pro zemědělství,nás nutí k zamyšlení,jaký důvod vedl obyvatele Vysoké,ale i dalších krušnohorských vsí,k osídlení takových míst.Je nesporné,že zde nehrála roli možnost vyhledávání surovin.Jednak nemáme pro 13.století žádné doklady podobných aktivit v našem regionu,jednak je to stejné pro Vysokou(a dále také pro Křimov či Lideň a další vesnice)irelevantní,protože rudy v jejím životě nikdy nehrály významnější roli.Hlavní důvod tkví pravděpodobně v lokalizaci na frekventované dálkové trase,jež skýtala dostatečné množství příležitosti k výdělku.V tomto světle bude nutné přehodnotit i dosavadní pohled na priority při osidlování Krušných hor,především v ranné fázi během 2.poloviny 13.století. celý článek
Kronika Fojtovic v Krušných horách - výtah.
Kronikář vzpomíná založení obcí již ve 11 st. století, kupř. Cínovce, kde byla objevena ložiska cínu. S tím přišli i noví osadníci z Bavorska, Franků a Saska. Vyrůstaly mlýny na rudu a dílny na jejich úpravu, drcení, po franckém způsobu, v okolí potoků. K tomu došlo i v údolí potoka Mohelnice. Kromě toho vznikalo i bohaté lesní hospodářství v lesích Krušných hor. Tak si museli po staletí naši předkové těžkou prací opatřovat živobytí. Postupně takové dílny zanikaly a začaly se stavět obytné domy. Štěstím bylo, že v této době nechal stavět Josef Rosenkranz továrnu na slaměné klobouky a tak obyvatelé Mohelnice a ti z okolí, zde našli práci.V r. 1903 byla továrna rozšířena ještě o jedno křídlo. Ale to už vznikaly i nové obchody a byly otevřeny 2 hostince. V roce 1875 nechalo Rakousko otevřít trojtřídní školu.
Po sbírce a darech mohl být konečně postaven i venkovský kostel v r. 1912, který byl vysvěcen
až v r. 1933 litoměřickým biskupem Josefem Weberem a pojmenován na kostel sv. Petra a Pavla.
Teprve několik let po vysídlení Němců a to až v r. 1958 byla téměř celá vesnice spolu se školou, kostelem, poštovním úřadem a hřbitovem vyhozena do povětří, sutiny odvezeny a vše srovnáno se zemí. celý článek
Příběh Goldammerova kříže ve Fojtovicích
Goldammerův kříž stejně jako ostatní ve Fojtovicích a okolí byly vystaveny na počet událostem, které se pojí s bývalými obyvateli Fojtovic. Podle pamětníků byl Goldamerův kříž vystavěn rodinou pana Goldamera, který jednoho pozdního odpoledne zabloudil v místech, kde kříž stojí. Hustá mlha, která je typická pro toto okolí v Krušných horách a blížící se noc nedávala údajně
panu Goldamerovi veliké šance na přežití.
Naštěstí pan Goldammer jako místní obyvatel věděl, jak se v této situaci zachovat a začal obcházet místo v kruzích. Kruhy postupně zvětšoval a po několika hodinách chůze dorazil zpět do vesnice a tím si zachránil život.
Jako vzpomínku a možná i jako varování pro ostatní na tuto událost, vystavěla rodina na zbloudilé místo památeční kříž.
AŤ JE TENTO PŘÍBĚH PRAVDIVÝ ČI NIKOLIV
JEHO HLAVNÍ MYŠLENKA
„ DÁVEJME SI POZOR NA HORÁCH POZOR PŘED RYCHLE SE MĚNÍCÍM POČASÍM“
PŘETVÁVÁ DO DNES A JE URČITĚ VHODNÝM VAROVÁNÍM
PRO NÁVŠTĚVNÍKY NAŠICH HOR.
celý článek
Viktor Šlajchrt: Cesta na Severozápad
Pan Šlajchrt napsat čtivou a přesnou studii, jak mladý pražský intelektuál v 70. letech vnímal Sudety a hlavně Krušnhohoří v okolí Vejprt,kde působil jako učitel. Přečtěte si tento text, protože ve Vás vyvolá spoustů rezonancí a zamyšlení.
Viktor Šlajchrt: Cesta na Severozápad
Vlastenečtí kritici našich národních nectností rádi tvrdívali, že kdyby české země hraničily s mořem, měl by zdejší lid mnohem větší formát. Zčásti měli pravdu. Zeměpisné podmínky nepochybně formují povahu i zvyky obyvatel, a pokud by nás širé obzory sváděly k permanentním snům o dálavách, nerozčilovali bychom se nejspíš tak umanutě nad poměry ve vnitřní politice. Jenže i vnitrozemské státy mají svá pobřeží - jiná tradiční vlastenecká metafora hovoří o českém ostrůvku v německém oceánu.
celý článek
V Krušných horách opět umírají stromy na desítkách tisíc hektarech - MF DNES, Severní Čechy, sobota 20. 10. 2007
Pokud nemá Krušné hory postihnout katastrofa, musí stát uvolnit v následujícím desetiletí zhruba 9 – 10 miliard korun na obnovu zdejších lesů. Anebo tyto peníze musí sehnat vrcholní i krajští politici z jiných zdrojů. Stromy, které tu byly vysázeny zhruba před třiceti lety jako záchrana, začaly ve velkém umírat. celý článek
Krušnohorský původ foukací harmoniky a její rozšíření do celého světa.
Kdo to vlastně byl, ten chlapík Richter ?
Tak začíná svoji úvahu o Richterovi, rodáku z Čech, tvůrci nejrozšířenější varianty foukací harmoniky, angličan Pat Missing. Jakou roli tedy hrál Richter ve vzniku nebo vývoji foukací harmoniky? celý článek
Zpráva o tom, jak jsme přišli k nákupu bývalého kostelíka v Srní u Boče v horách Krušných a o tom, jak jsme ho přebudovali na to, že se tam dalo přespávat. Libuše a Mirek Pavlíčkovi. Červenec 2005
Zpráva o tom, jak jsme přišli k nákupu bývalého kostelíka v Srní u Boče v horách Krušných a o tom, jak jsme ho přebudovali na to, že se tam dalo přespávat. Libuše a Mirek Pavlíčkovi. Červenec 2005
Všechno začalo tím, že jsme s Milanem Bartuňkem byli kolegové na jednom pracovišti. Milan, zřejmě první majitel chaloupky v Srní, někdy v roce 1972 se zmínil o tom, že strana a vláda vydala nějaké usnesení o tom, že z pohraničí musí zmizet zříceniny do třicátého výročí osvobození. Pro chudý MNV v Boči, kam Srní jako správní území patří, bylo velkou finanční zátěží likvidovat ruiny pustých stavení. K likvidovaným objektům patřil také kostelík. Příslušná instituce (snad Konstruktiva, oddělení demolic) zpracovala demoliční projekt s cenou prací údajně 40 tisíc Kč. celý článek
Kronika obce Srní. Sepsal Karel Syrový v letech 1975 - 1976
18.5.1975 sobota
Píše se podzim, druhá polovina října l.p. 1975. Je večer a ostrý severozápadní vítr venku. Srní nějak klíme. Sychravé podzimní počasí nevyvolává zvlášť silné touhy sdružovat se v shluky propletené lahvinkami dobrého vinného moku. Spíše jedinci či úzkými společnými zájmy spojené skupinky si vyhřívají záda u dýchajících kamen, svlažují okoralé rty vínem a upínají pozornost povětšině na mihotající se obrázky televize. Okna chaloupek ale vypadají daleko optimističtěji. Někde sice ospale, avšak pokud jde o celkový dojem, pokud se pozorovatel odpoutá a shlíží na tuto horskou vesničku z mírně vesmírných výšin, mžikají téměř rozpustile. Hlásí se hrdě ke svým majitelům - domečkům a bývalým honosným vesnickým domům a jsou ráda, že jsou, že existují, že nahradila dřívější shnilá okna a okénka. Z jejich svitu, i když mnohde tlumeného, vyzařuje pohoda a radost, do jejich plochy se transplantovalo zcela pochopitelné uspokojení dnešních majitelů chalup a chaloupek (nazývaných stroze úředně tu „rekreační chalupa“, tu „rekreační chata“). celý článek
Srní v Krušných horách, Josef Miksa, 1.6.2005
Srní v Krušných horách
Josef Miksa, 1.6.2005
Osud naši rodinu přivedl do Krušných hor, do obce Srní, německy Boxgrün. Letos to bude již 38 let co tam užíváme rekreační chalupu. Chalupa byla postavena v roce 1857, dožije se tedy letos již 148 let. Vesnice je to stará a díky rekreačním chalupářům přežila. Soused Karel Syrový a ing. Ota Děták se ujali bohulibé práce dát dohromady historii obce, její kroniku a požádal některé osadníky, mezi jiným také mne, o jejich přispění vzpomínkami či dokumenty. Rád se o to pokusím i když má paměť už je děravá. Spoléhám ale na pomoc ostatních členů naši rodiny. celý článek
VZPOMÍNKY RODINY KlÁRY SMAŽÁKOVÉ NA SRNÍ
Maminka, paní Klára Smažáková se narodila dne 12. března 1931 v Turzovce, okr. Čadca na Slovensku.Ani vám nebudu líčit to ubohé dětství, jaké si prožila na rodném Slovensku.
Nebylo ani divu, když maminka ve svých 17. letech Slovensko opustila a našla si druhý domov v Čechách, ve městě Karlovy Vary. Tam žila a pracovala. Jak říká maminka, nebylo to z počátku vůbec jednoduché, když taková vesnická holka přijde do poměrně velikého města.
No a aby těch starostí nebylo málo, čekala dvojčata. Přišla na svět 29.11.1954. Jak říkám, lehké to v životě vůbec neměla a k tomu ještě zůstala s námi úplně sama. V té době to bylo velice těžké vychovávat dvě děti a ještě bez otce. celý článek
Z OBCÍ V ÚDOLÍ OHŘE Srní s obcemi Hrachová, Himmlštejn a Peklem sestavené Marií Wartusch a dalšími spolupracovníky
Z OBCÍ V ÚDOLÍ OHŘE Srní s obcemi Hrachová, Himmlštejn a Peklem sestavené Marií Wartusch a dalšími spolupracovníky doplněné podle vzpomínek Klementine Herrmann, roz. Seidl celý článek
(Vzpomínky paní Klementine Herrmann, rozené Seidl z Boxgrünu, čp. 32)
(Vzpomínky paní Klementine Herrmann, rozené Seidl z Boxgrünu, čp. 32)
Stále jezdím opět znovu a znovu do Boxgrünu. Tomu může rozumět jen ten, kdo se tam narodil a vyrůstal.
Je to 57 let co jsem opustila můj domov Boxgrün, ale stále ho mám v paměti, přesto, že jsem byla v té době stará jen 12 let. Mimo to naši rodiče nám dětem všechno opakovaně vyprávěli. Proto mohu všechno popsat. celý článek
Vzpomínky na obec Srni. Heinz Kilian, Boxgrün Nr. 1,
Vzpomínky Heinz Kilian, Boxgrün Nr. 1,
Na dobu před válkou a na první válečné roky mám velmi slabé vzpomínky. Ve vzpomínkách mně zůstává, jaké byly hezké „večerní přástky“. Večer na „přástky“ chodilo samo od sebe stále více sousedů a střídali se v různých domech. Zde se paličkovalo, pletlo a vyprávěly se novinky.
Paličkování bylo také během války pro mou matku skromný dodatečný i když velmi nepatrný příjem. celý článek
Chalupy vesnice Boxgrün od 1644 do 1978 Dr. Johann Endt, Prag, 1937.
Chalupy vesnice Boxgrün od 1644 do 1978 Dr. Johann Endt, Prag, 1937. celý článek
Soupis majetků v obcích Boč, Srní a Malý Hrzín
Obec, (kromě toho ještě Malý Hrzín [Kleingrün] a Smilov [Mühlendorf], náleží do kraje Cheb [Eger], okresu a obvodního soudu v Kadani [Kaaden], zemského soudu Most [Brüx], 535 obyvatel, vlakové nádraží (4 km) na trati Chomutov - Cheb, nákladové nádraží (4 km) v Perštejně [Pürstein], poštovní úřad, telegrafní úřad a telefonní ústředna ve Stráži n. Ohří [Warta - Egertal], katolický kostel. celý článek
Dějiny farního okrsku Boč od Nikolause von Ubanstadt
Dějiny farního okrsku Boč
Nikolaus von Ubanstadt
Farní okrsek je tvořen sídly Boč (Wotsch), Smilov (Mühlendorf), Malý Hrzín (Kleingrün), Srní (Boksgrün, Boxkgrün), Hrachová (Erbelstein) a Himlštejn (Himmelstein).
S prvním úsvitem dějin se nám průrva Ohře od Klášterce (Klösterle) po Ostrov (Schlackenwerth) jeví jako divoký prales. Nejstarší cesta z Kadaně (Kaaden) do Lokte (Elbogen) a Chebu (Eger) vedla - ještě za časů krále Jana II. (König Johanns Zveiten) - z Kadaně přes pohoří (Doupov) do Rodesfurtu. Proto nacházíme na bývalém kláštereckém panství více míst s českými jmény Okounov (Okenau), Oslovice (Woßlovitz), Tunkov (Tunkau), Radnice (Redenitz), Horka (Hankau) atd.) na pravém břehu Ohře (Eger), zatímco na levém potkáváme pouze Boč (Wotsch). Kdyby - což však není písemně prokázáno - bylo v Klášterci už ve 12. nebo ve 13. století proboštství postoloprtského kláštera Benediktinů, mohli bychom se vší pravděpodobností předpokládat, že to byli oni, komu vděčíme za kultivování kraje kolem kláštera Klášterce (Klösterle), Perštejna (Pürstein) a Boče (Wotsch), tím spíše, že byli vlastníky celé oblasti. celý článek
Vzpomínky jáchymovských havířů na „staré časy“
Pan Pavel Vaculík, rodák z Jáchymova v rámci svých studií na katedrách etnologie a folkloristiky uskutečnil kvalitativní rozhovory s starými horníky z Jáchymovska. Zápis o tématech a výpovědích si můžete přečíst v tomto článku celý článek
Hroznětínské židovské ghetto
Podmětem pro zřízení židovského gheta v Lichtenstadtu (Hroznětíně) byl edikt z roku 1499 zakazující Židům, mimo jiné, pobývat v královských městech. Tento zákaz na svém území prosadili i Karlovy Vary a Ostrov, právě židovské obyvatelstvo těchto dvou měst se stalo prvními usedlíky. celý článek
První verze legendy Krušných hor - Srdce hor
Tento text je stále pracovní verzí a bude se ještě měnit. POkud byste k němu měli připomínky, prosím adresujte je na [email protected] celý článek
Životopis Anthona Günthera. Překlad J. V. Nečas.
Anton Günther.
Český překlad internetové stránky http://www.anton-guenther.de/ Přeložil: J.V. Nečas.
Dětství
5. června 1876 se narodil návrháři a mistru výšivkových vzorů Johanu Güntherovi (zvanému Toler-Hans, protože pocházel z Jáchymova - Joachimsthal) a jeho paní Elisabeth Lorencové... celý článek
Richard Kraus - Jáchymovské peklo (výňatek z knihy Erzgebirge - Ein Stück Erzgebirge, ein Stück Weltgeschehen
Jáchymovské peklo
Stav výsypky Na Slovanech v 60. letechNásledky (úspěchy) atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki přitáhly pozornost Sovětů k českému Jáchymovu a okolním horám a kopcům, které šťastnou náhodou (jak se dalo předpokládat) ležely v jejich okupačním prostoru.... celý článek
Richard Kraus - Otevřené kritické zhodnocení let 1918 - 1947. Výňatek z knihy Ein Stück Erzgebirge, ein Stück Weltgeschehen
Dobové vyobrazení odsunu / vyhnání NěmcůBylo by totiž příliš jednoduché a zároveň zbabělé přejít politicky osudná léta mlčením, jak se to často dělá v českých publikacích.
Zatajovat jistý úsek dějin jen proto, že s ním vycházejí najevo mnohé nepříjemnosti,... celý článek
Richard Kraus - pověst o kouzelné květině - Wunderblume. Výňatek z knihy Ein Stück Erzgebirge, ein Stück Weltgeschehen
Restaurace Wunderblume, která schraňovala pověsto o kouzelné květině. Bohužel již nestojí.(Tajemná vyprávění z dávných dob si zaslouží přinejmenším pozornost a také, aby byla předávána z generace na generaci. Výjimkou by neměla být ani tato pověst z míst u českého... celý článek
Tělo a duše krajiny česko -německého pohraničí
Hledání původní duše
Opuštěné aleje - odumírající krásaZnáte ten zvláštní pocit při toulkách krajinou Sudet? Vyrazíte do strání pohraničních hor a procházíte paseky, lesy, džungle náletu. Když vyjdete z hustých lesů, objevíte ztichlé mítiny a zarůstající louky.... celý článek
Příběh pohraniční krajiny - text pro časopis THEO
Království za horamiKrkonošská svatba Matěje Spurného a Suzanne Zetsch v Modrém doleKdyž člověk přilétá od západu do České republiky, vždy pozná - pokud není zataženo - že přetnul hranice státu. Česko-německá a česko-rakouská hranice tvoří totiž souvislý... celý článek
Podle čeho lze poznat stáří fotografie?
Elektrifikace:
Vrchol křížové cesty nad Nejdkem byl elektrifikovaný v roce 1905Města byla většinou elektrifikována (výstavba elektráren, elektrické vedení do továren a domů, osvětlení) do první světové války, tedy do roku 1914. Obce se elektrifikovaly se zpožděním a... celý článek
