Kovářská
Schmiedeberg
Genius lociPřijíždíte-li směrem ke Klínovci od Chomutova horskou silnicí, tak vás existence městečka Kovářská velmi překvapí. Během cesty po hřebeni hor vidíte tolik zaniklých obcí (dokonce i město Přísečnice), že již nedoufáte, že zde nějaká obec zůstala. Kovářská neleží na hlavní hřebenové trase, můžete ji tak snadno minout. Tu odbočku ke Kovářské si ale dopřejte. Už proto, abyste si změnili názor – ne vše zde bylo srovnáno se zemí. Ještě někde v těchto horách žijí lidé. Kovářská není co se vzhledu a architektury týče láska na první pohled. Krásná je ale její poloha uprostřed hor a také fakt, že je jedním z mála míst, kde vysoko v horách žije více než 1000 trvalých obyvatel, kteří zde pracují a věnují se spolkové činnosti, kultuře a aktivně se zajímají o historii své obce. S tímto vědomím při toulkách po pastvinách obklopujících obec si Kovářskou také zamilujete.
Nerostné suroviny ukryté pod povrchem dovolily nevídanému rozkvětu mnoha zapadlým místům, kde bychom městečka nečekali. Takový příběh zažila i Kovářská. Historie osídlení Krušných hor je natolik dlouhá a pestrá, že obce byste zde do roku 1945 mohli najít za každým kopcem v sebehustším lese. Bouráním pohraničí po roce 1945 zanikly obce, města se zmenšila a po ekologické devastaci krušnohorských lesů v 80. letech zmizely i stromy. Všechny tyto rány Kovářská přežila, a může tak nyní pracovat na svém zkrášlování.
Poloha
Kovářská samotná je krásně položena. Nachází se v mělkém údolí, ve kterém je městečko schované před větrem a zrakem rychle jedoucího návštěvníka. Jako většina obcí v pohraničí byla založena jako tzv. ulicová ves. Přesto byla a je významnou křižovatkou. Na to, že se rozkládá pouze v jednom údolí, tak silnic, které k ní přicházejí, je mnoho. Obec měla přímé spojení se všemi okolními sídly: s Vejprty, Černým Potokem, s Přísečnicí, Měděncem, Českými Hamry a Hájem Z této husté zachovalé sítě silnic je vidět, jakým centrem oblasti Kovářská dříve byla. Z pastvin nad sjezdovkou v Kovářské můžete sledovat panorama dvou nejvyšších krušnohorských hor. Z nedalekého Velkého Špičáku je nádherný kruhový rozhled.
Založení obce
Založena byla již ve 14. století na Černé vodě. Z pár hamrů a dolů na železnou rudu vyrostlo město čítající v roce 1910 přes 4000 obyvatel. Po většinu staletí však blahobyt Kovářské narušovaly války, hladomory a procházející armády. V rašeliništi nad Kovářskou bylo v roce 1641 pobito švédské vojsko. A přeživší vojáci se při útěku z bitvy v rašelině utopili. Jako připomenutí této události zde byl začátkem 20.století postaven pomník a vyrobena bronzová vzpomínková deska. Těžba a hlavně zpracování železné rudy bylo hlavním zdrojem obživy až do začátku 19. století. Její úpadek se místní snažili nahradit výrobou zápalek, sametu, příze a nití. Největším podnikem ve městě byla Kallova továrna na rybí konzervy.
Letecká bitva nad Kovářskou
Během 2. světové války se nad Kovářskou odehrála významná letecká bitva. Místní lidé museli být velmi vylekaní, když 11. 9. 1944 začaly z nebe přímo na město padat části hořících letadel. Zadní část jednoho letadla dokonce spadla přímo do budovy školy. Tato událost dala o mnoho let později vzniknout Muzeu letecké bitvy nad Krušnohořím, a hlavně významnému setkání válečných leteckých veteránů. V roce 2006 se odehrálo již po třinácté. Hlavní třída Kovářské a náměstí se vždy ve výročí bitvy zaplní lidmi, vojenskou technikou, a dokonce i přímými účastníky bitvy. Návštěvu této akce vřele doporučujeme. Do krušnohorské obce se sjíždí opravdu mnoho lidí z celého světa. Hlavní zásluhy za tuto krásnou tradici mají právě lidé z Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím, kteří rekonstrukci bitvy a vztahy s jejími účastníky zasvětili většinu svého volného času.
Poválečný vývoj
Po ukončení 2. světové války a po odsunu německého obyvatelstva v obci ubylo velké množství obyvatel. Od šedesátých let kolísá jejich počet okolo 1400. Po zrušení vojenského pásma v 60. letech a po likvidaci města Přísečnice i sousedních obcí se Kovářská rozrostla o jejich obyvatele.Vyrostly zde nové bytové domy. Navíc se Kovářská stala rekreantskou obcí. Postavena byla sjezdovka, zřízeno noční osvětlení. V 80. letech byl les v okolí obce zničen jedovatými emisemi a Kovářská byla dlouhou dobu obklopena mrtvými stromy. To jistě turismu a rekreantství nepomohlo. Dnes se ale stráně nad obcí zřetelně zelenají, roste tu nový les.
Dnešní realita
Přítomnost a budoucnost Kovářské již natolik zářná není. Ekonomika, podnikání a zájem obyvatel o minulost a kulturu obce se neobnovuje tak rychle, jak to umí příroda. Hlavně se tak neděje samovolně. Obec se snaží zabránit odchodu obyvatel z Kovářské budováním sociálních služeb a dostupností lékařské péče. Víc si bohužel zatím nemůže dovolit. Obchod se snad ještě chudší německou stranou Krušných hor nekvete a stejně jako v blízkých Vejprtech, i zde trvá vysoká nezaměstnanost.
Rekreantům tu však je dobře. To, za čím sem totiž jezdí, nejsou výdobytky civilizace, ale tajemná „krasosmutná“ příroda Krušných hor. Cesta obce Kovářská směrem ke spokojenému životu bude ještě trvat, ale míří dobrým směrem. Podpora muzea a obecního úřadu setkáním válečných veteránů a veřejnosti je pěkným začátkem.
Doufáme, že jednou spadne „z nebe“ na Kovářskou další důvod pro blahobyt a rozkvět. Neznamená to však čekat se založenýma rukama, ale pracovat na tom, aby s Kovářskou chtěl spojit své podnikání šikovný podnikatel. Důležité je také vědět, že zájem o minulost neznamená nezájem o současnost, ale vytvoření si pevných kořenů, zázemí a povědomí pro současný rozvoj. Rozvoj založený na neznalosti historie obce většinou nekončí dobře.